Už od svých pěti let se pohyboval v kuchyni, pokoušel se o výrobu karamelu a pekl mimo jiné i štrúdl. Ten koneckonců připravuje dosud, jen často v trochu jiné formě − v kostce podobné amarounům, známým z televizního seriálu Návštěvníci. S principy takzvané molekulární kuchyně, jež propojuje poznatky z chemie a fyziky s přípravou pokrmů tak, aby se známá jídla i nápoje proměnily v jiná skupenství či tvary, se Petr Koukolíček seznámil vlastně náhodou.

K tomu zásadnímu setkání došlo koncem 90. let na kurzu přípravy španělských jídel. Vedl ho kuchař, jenž pracoval jako stážista ve vyhlášené španělské restauraci El Bulli, spjaté právě s molekulární gastronomií. "Než se začala připravovat různá jídla, ukazoval nám, jak se třeba dělá kaviár z pomerančového džusu. To bylo poprvé, co jsem něco podobného viděl. V té době byl u nás internet v plenkách a kuchařka o tom­hle typu vaření stála 12 tisíc, a ještě byla ve španělštině." Petra Koukolíčka ovšem tento druh vaření nadchl, i když, jak přiznává, "začátky byly velmi chaotické a u některých postupů trvalo i roky, než se mi je podařilo správně vyladit".