Co se týče whisky, jsem neovladatelně promiskuitní. Stále znovu a znovu se zamilovávám do aktuální lahve, kterou degustuji. Tentokrát to ale bylo vážnější. Málem jsem šel požádat o ruku.

Johnnie Walker X.R (tečka za R tam nejspíš z estetických důvodů nepatří) je kompozicí minimálně 21letých sladových whisky doplněných jednou obilnou. Jimmy Beveridge, její master blender, se nechal inspirovat při sestavování směsi rukopisnými poznámkami Alexandra Walkera II. Měl pro to speciální důvod. V roce 1920 byl tento charismatický představitel třetí generace rodiny povýšen Jiřím V. do šlechtického stavu a nebylo od věci významný akt připomenout.

Whisky je tak vzácná, že jsem se k ní dostal jen díky kamarádovi z oboru informačních technologií, který ji od někoho dostal… No raději nechci vědět, od koho a proč. Řeknu rovnou, že v mé aromatické a chuťové paměti odsunula do pozadí všechny varianty značky, jež jsem do té doby ochutnal. A to jsem měl čest i s Diamond Jubilee, jíž bylo jen 60 lahví a jedna přišla na téměř jeden a půl milionu korun!

Jenže vůně a chuť není o ceně. Aroma této geniální kombinace je omamně nasládlé, vyvážené, s decentním náznakem rašelinného kouře; nebýt "dýmu", jako by nás skotská whisky chtěla zmást a směrovat tu nabídku k sňatku do Kanady, do rodiny Crown Royal v její nejvyšší kvalitě. Vůni vyčarovaly sudy po Bourbon whiskey; vanilka se asertivně připomíná, ale zdvořile ustupuje sladu. Chuť je tak plná, že do ní můžete kousnout. Kdesi v pozadí se připomíná med popichovaný kořením a přezrálé meruňky.

X.R na etiketě se uvádí plným právem. "X" za extra a "R" za rare, tedy vzácná. Pro mě důkaz, že i velké značky mohou dělat svým příznivcům radost variantou, jež má vyloženě "butikový" status.