David August Embury, newyorský právník a vynikající znalec barů (příznačná kombinace), napsal v roce 1948 (!) ve své knize The Fine Art of Mixing Drinks: "Nejméně dvě firmy získaly lihovary v Portoriku a nyní tam vyrábějí rum stejně jako na Kubě. Nevím, zda je to kvůli rozdílu ve vodě, půdě či klimatu, ale v každém případě jsou portorikánské rumy proti kubánským horší kvality. V poslední době se zlepšily a nejsou příliš špatné. Ale žádný není tak dobrý jako kubánské značky. Z nich mohu doporučit Bacardi a Havana Club."

Vlivem vývoje na Kubě se začátkem 60. let tyto ikony "karibského zlata" rozešly. Rodina Bacardíových emigrovala na zmíněné Portoriko, Havana Club se rozhodnutím kubánské vlády stal jediným rumem, který se směl po dlouhá léta poměřovat se světovou konkurencí. První setkání s jeho tříletou verzí (bezkonkurenční v daiquiri) způsobilo kdysi na české barové scéně šok, který později popsal Václav Vojíř z baru Bugsy's: "Zjistil jsem s překvapením, že existuje také jiný rum než tuzemský a nikdo mi to neřekl."

Ačkoliv za více než 50 let oslovil barmany a jejich hosty řadou pozoruhodných variant, nesmrtelným evergreenem se stal sedmiletý Havana Club Añejo 7 Años. Sice se nedávno "převlékl" a lahev připomínající rýnskou pistoli vystřídal sebevědomý tvar vinné lahve z Bordeaux (snad vliv francouzského spolumajitele značky), ale barva sytě mahagonového odstínu, úchvatná vůně kakaa, vanilky, tabáku a tropického ovoce, stejně jako lahodně suchá chuť zůstaly. V závěru přiznává původ z cukrové třtiny; dokonale vybalancovaná a pikantně podkreslená kořením poskytuje nezpochybnitelný důkaz, že se i u rumu prosazuje pojem terroir.

Což vlastně poprvé naznačil právě Embury…