Pokud jste na studiích uměli dobře nějaký cizí jazyk, možná vás také napadlo přivydělat si jako průvodce. Můj certifikát opravňující k průvodcovství po Praze od školy Tyrkys je stále založen mezi nejrůznějšími vysvědčeními. Je na něm rok 1997. Jolana Kopřiva Myslivcová založila svoji vzdělávací instituci ještě o několik let dříve a vede ji dodnes. "Doufám, že jsem vás tehdy nevyhodila od zkoušky a že máte na studium pozitivní paměťovou stopu," usmívá se šarmantní dáma.

,Povídáme si v restauraci a brasserii Café Amandine nedaleko pražského Karlova náměstí, kam to má majitelka Tyrkysu jen pár kroků. Oceňuje především "klasičnost" tohoto místa vedeného ve stylu typického francouzského podniku 30. let.

"Ráda sem chodím v létě na zahrádku na domácí limonády. Mají tu i výborné zákusky, které se ale snažím nejíst, takže se obyčejně dlouze přemlouvám, abych žádný neobjednala," říká majitelka Tyrkysu. Obě v menu hledáme spíš lehčí jídla, ačkoliv v nabídce je telecí, kachní a rybí maso a nechybějí slávky s rajčatovou nebo kokosovou omáčkou.

Pracovní oběd s Jolanou Kopřiva Myslivcovou, majitelkou školy kultury podnikání v cestovním ruchu Tyrkys
Café Amandine

◼ Hned po vstupu má člověk dojem, že se ocitl spíš v cukrárně, což umocňuje nasvícená vitrína se zákusky pár metrů od vchodu. Jako pozvánka na oběd nebo na večeři zafungují až vína vystavená hlouběji v útrobách restaurace, zařízené ve stylu secese.
◼ Na jídelním lístku je rozumné množství pokrmů inspirované francouzskou kuchyní, některá jídla jsou ovšem uvedena pouze ve francouzštině, čímž má host tohoto jazyka neznalý značně ztížený výběr.

Jolana Kopřiva Myslivcová si Café Amandine oblíbila, přestože není francouzštinářka. Už od svých 16 let provádí turisty v němčině. "Vystudovala jsem historii na filozofické fakultě a přemýšlela, jak propojit absolvovaný obor s cestovním ruchem. Krátce po revoluci jsem proto založila školu pro průvodce." Během 27 let se nabídka kurzů Tyrkysu rozšířila, nyní vychovává také třeba delegáty cestovních kanceláří nebo pracovníky turistických infocenter. A zatímco můj certifikát je vytištěný ještě na normálním papíře, dnes dostávají úspěšní absolventi klasické vysvědčení na listině s vodotiskem dokazující, že složili státní zkoušku. Za ty roky jich prošlo Tyrkysem na 15 tisíc.

Ti, kteří se do kurzů hlásí, nejčastěji ovládají angličtinu, schází ale němčináři nebo francouzštináři. "Za dob mého studia byla němčina jako jeden z mála povolených jazyků poměrně rozšířená, dnes ji vytlačila angličtina nebo také španělština," všimla si Myslivcová.

Nedostává se rovněž průvodců pro návštěvníky z Asie, dříve především Japonce, dnes spíše Korejce a Číňany. "Ani pro absolventy sinologie na filozofických fakultách není lehké dohledat si některé odborné termíny, jako jsou jména panovníků nebo názvy státních útvarů. Proto jsme vytvořili kurz, který běží souběžně v češtině a v čínštině. Navštěvují ho také Číňané, kteří tu žijí a naučili se česky," dodává majitelka školy.

jarvis_59fb233b498e089684fbcbab.jpeg
Foto: Lukáš Bíba

Lidé versus stroje

Jsou živí průvodci v době internetu, chytrých telefonů a všemožných aplikací ještě vůbec potřeba? Na tuhle otázku reaguje Jolana Kopřiva Myslivcová zcela klidně. "Na to se mě ptají i naši klienti. Vždycky na to odpovídám, že některým návštěvníkům budou informace z internetu nebo nějaké aplikace určitě stačit. Zároveň se ale najde i spousta těch, kteří živého průvodce ocení. Je to služba osobní povahy, může být ušita každému na míru, například výklad o Pražském hradě lze pojmout na 100 různých způsobů," míní průvodkyně. Podle ní si navíc každý může nabídku pro návštěvníky přizpůsobit. "Nedávno k nám do kurzů chodil pán, který celý život pracoval jako hasič a zabýval se historií hašení. Dnes provádí Prahou požárníky z celé Evropy a vysvětluje, kde a kdy hořelo a jak se v té které době hasilo."

Jako místopředsedkyně Asociace cestovních kanceláří se Jolana Kopřiva Myslivcová také snaží propojit památkové instituce a cestovní kanceláře. "Informuji je o nově otevřených objektech nebo expozicích, aby je mohly zařadit do prohlídek pro své klienty." Netýká se to zdaleka jen Prahy, přitáhnout turisty se snaží i řada institucí v regionech. V módě jsou dnes hlavně kostýmované prohlídky. "Záleží na tom, jak to komu sedne. Jednou mé klienty v Kutné Hoře prováděl muž převlečený za řeholníka a byl velmi přesvědčivý, řada lidí si myslela, že je opravdový. Samozřejmě kdybych si podobný kostým vzala já, klienti si budou myslet, že jsem se zbláznila," dovolí si jemný vtip moje spolustolovnice, jejíž vystupování jinak působí velice korektně.

jarvis_59fb233c498e089684fbcbaf.jpeg
Foto: Lukáš Bíba

K chřestovému rizotu s černým sezamem a lanýžovým olejem nemá žádnou výtku, což je pochvala. K obědu volí často právě rizoto, proto může srovnávat. Moje ratatouille je obstojné, je v něm jemně cítit tymián i rozmarýn, jak avizoval jídelní lístek. V Café Amandine strávíme příjemnou hodinku.