Ta lahev šampaňského je dneska poloprázdná, říká Kopecký o energii po revoluci

Stane se to těsně před koncem rozhovoru. Sedíme s Čestmírem Kopeckým v kavárně patřící Petře Hůlové uprostřed Vršovic. Za rohem, v ulici za normálních okolností plné hipsterských podniků a jejich komicky vypadajících návštěvníků, teď stojí kamiony České televize, připravující přímý přenos, který má Čestmír Kopecký na starost.

Sedíme a mluvíme, Kopecký je zábavný a inteligentní, mluví otevřeně a o všem. V jednu chvíli se ale zcela mimoděk a bez vedlejšího úmyslu zeptám na to, co si myslí o jakési aktuální události v České televizi. Kopecký se zarazí, jako by si něco uvědomil. Odmlčí se, pak se na mě podívá trochu zkoumavěji než předtím a řekne: "Hele, kdo vás vlastně na tenhle rozhovor poslal?" Načež převede rozhovor na něco jiného.

Možná je to vtip, který jsem nepochopil, zahraný s vážnou tváří po čtvrtníčkovsku až do extrému a bez úlevného smíchu na konci. Možná je to jen nedorozumění. Ale možná je to prostě důkaz, že se ta zvláštní a vždy poněkud paranoidní atmosféra České televize nějak podepíše i na odvážném, úspěšném a velmi svérázném producentovi, jakým je Čestmír Kopecký.

Řečeno s klasikem "můžete chlapa dostat z Kavčích hor, ale nemůžete z chlapa dostat Kavčí hory".