Po rozhovoru pro magazín ego! jej čekala schůzka s bývalým šéfem Microsoftu pro Evropu Janem Mühlfeitem. Při další cestě do Prahy bude mít jednání s ministryní školství Kateřinou Valachovou, s níž se kvůli svému projektu už jednou sešel. Sedmnáctiletý Jan Sláma z Brna má poněkud jiný program než jeho spolužáci ze čtvrtého ročníku šestiletého gymnázia, kde už během prvních dvou týdnů právě se rozbíhajícího druhého pololetí nashromáždil 48 zameškaných hodin.

"Někdo musí chodit do práce, já musím do školy, ale žiju podnikáním. Většina učitelů mi naštěstí vychází vstříc. Když jste mi před pár dny volal, právě jsem seděl ve třídě, vstal jsem a šel si vyřídit hovor na chodbu. Tohle ale netolerují všichni kantoři," usmívá se Jan Sláma, štíhlý mladík v černé košili, při rozhovoru v kavárně v centru Prahy. V červnu loňského roku − to mu bylo ještě 16 − se stal zřejmě nejmladším českým podnikatelem. Brněnský soud ho na jeho žádost uznal předčasně plnoletým. Zplnoletění mladých zájemců o podnikání umožňuje od roku 2014 novela občanského zákoníku. Této legislativní úpravy od té doby využily již desítky teenagerů.

Letos prostějovský soud zplnoletil například 16letého aktivistu Jakuba Čecha, který veřejně upozorňuje na pochybení úřadů a politiků. Student si nyní bude moci pro komunikaci s úředníky založit jako kterýkoliv dospělý datovou schránku či vystupovat jako zmocněnec různých organizací. Soudy mohou výjimečně zplnoletit také lidi mladší osmnácti let, kteří se chtějí vzít.

Co ničí životy studentům

Když si syn manažera a zdravotní sestry Jan Sláma loni v létě po zplnoletění pořídil svůj první živnostenský list, nebyl už v podnikání žádným nováčkem. Ve čtrnácti vytvořil mobilní aplikaci Taháky do kapsy, která se dnes podle internetové služby Google Play pohybuje v kategorii 100−500 tisíc stažení. V 16 letech s kamarádem a dalším zplnoletěným mladíkem Jiřím Diblíkem zhotovili mobilní aplikaci Presentlist, kterou během tří měsíců koupila větší firma.

Nedávno Jan Sláma vymyslel internetový projekt Nenech to být, který má bojovat proti šikaně na školách. "Ano, na tomto projektu s Janem Slámou spolupracujeme, podrobnosti zveřejníme na tiskové konferenci v březnu," říká mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

"Dělám svou první neziskovou aktivitu v životě a je to super. I když počítám s tím, že i tento projekt bude mít svou ziskovou fázi," prohlašuje podnikatel­ teenager. Vedle souboje se šikanou, která podle něj "kromě pětek z matematiky nejvíc ničí životy žákům a studentům", se momentálně zabývá také výdělečnou činností. Věnuje se marketingu pro jihomoravské působení přepravní společnosti Uber.

Nápad ze školní jídelny

Jako malý kluk chtěl být vědcem. Jana Slámu zajímala zoologie, chodil do mineralogického kroužku, sportovně rybařil. Záleželo mu na tom, aby měl samé jedničky. A to se chlapci z Brna také dlouho dařilo. Vše se prý změnilo během krátké chvíle před pěti lety. To mu bylo dvanáct a v otcově autě právě parkovali před ordinací zubaře, k němuž školák mířil na prohlídku.

"Vybavuji si z toho okamžiku úplně všechno včetně sklonu silnice," tvrdí Jan Sláma. Dokáže prodat nejen své zboží, ale také svůj příběh. Ten vypráví se zaujetím, jako kdyby ho znovu prožíval, trefně formuluje a každá druhá jeho věta by mohla být v článku o budoucím úspěšném podnikateli titulkem.

"V rádiu právě hlásili, že Facebook má kvůli umělému navýšení cen akcií problém při vstupu na burzu," vrací se Jan Sláma k momentu před návštěvou obávaného zubaře. "Zeptal jsem se taťky, co jsou to vlastně akcie, on mi to vysvětlil a doma jsem pak začal kreslit burzovní grafy a zamiloval jsem se do investování." Jeho otec, jednatel brněnského technologického centra švédské společnosti Act­-in (vyvíjí informační systémy pro řízení firem), tehdy dal synovi 800 korun, ať si za ně koupí akcie podle vlastního výběru.

Žák šesté třídy základní školy si tehdy pořídil jednu akcii firmy Nokia a jednu Microsoftu. Jeho investice se vyplatila, hodnota obou společností šla od té doby nahoru, přestože v té době finský výrobce mobilních telefonů téměř krachoval. Později ho koupil právě gigant pod vedením Billa Gatese. "Mně ale nešlo o peníze. Strašně mě to bavilo. Já jsem v životě nehrál počítačové hry, místo toho jsem třeba studoval pohyby na burzách."

Z Foglarovek, které do té doby hltal, přešel na životopisy Steva Jobse nebo Elona Muska. "Ve čtrnácti jsem si řekl, že by to už chtělo vlastní produkt," říká Sláma, jenž po sedmé třídě přestoupil na šestileté gymnázium v brněnské Vídeňské ulici. Ve frontě na oběd ve školní jídelně pak se spolužákem Davidem Špunarem vymysleli Taháky do kapsy, které jsou v Česku dodnes jednou z "nejoblíbenějších vzdělávacích aplikací" v internetové službě Google Play.

"Ostatní se nám smáli, že žádnou aplikaci nevytvoříme, ale zavolal jsem kamarádovi ze základky Lukáši Plevačovi, jestli umí programovat, a on mi narychlo poslal návrh aplikace, šli jsme do toho a ještě to vypilovali." Za pár dní prý měli 500 stažení, dnes kolem 110 tisíc. "Skutečné taháky to nejsou, spíš než k podvádění je to určeno k přípravě na hodinu při cestě tramvají, o přestávce nebo i doma," líčí Sláma program, který obsahuje informace z nejdůležitějších předmětů základních i středních škol. "Takhle začal můj byznys," usmívá se.

Nevěřili mi, že mám tak malé náklady

Přes obrovský počet stažení prý on ani jeho rodina díky Tahákům nezbohatli. "Za stažení peníze nebyly, jen z reklam. Domluvili jsme si cenu s inzerentem a ten nám pak platil za každého, kdo na reklamu klikl. Pokud je vám čtrnáct, zisky z toho jsou fajn, když vaši vrstevníci mají průměrné kapesné 200 korun měsíčně."

Dále vytvořil vlastní e­-shop s jediným produktem: brýlemi pro mobilní aplikace s virtuální realitou. "Za pár korun je složíte z papíru, do toho vložíte mobil. Propagoval jsem to přes youtubery, ale ne ty největší, to by přišlo hodně draho. I ti menší ale mají hodně fanoušků a většinou ani nechtěli peníze, stačilo, že jsem jim poslal brýle za 39 korun," vypráví Sláma.

Pozdější zájemci o koupi jeho e­-shopu mu prý nevěřili, že s tak nízkými náklady nakonec dosáhl tisíců prodaných kusů. Za rok svůj internetový obchůdek Cardboard prodal větší společnosti.

Zeptal jsem se taťky, co jsou to vlastně akcie, on mi to vysvětlil a doma jsem pak začal kreslit burzovní grafy," vzpomíná Jan Sláma.

Tehdy začal s Jiřím Diblíkem vyvíjet také marketingovou platformu Ned Ad, jež měla umožnit snadné propojování inzerentů s influencery na sociálních sítích. "Bylo to slibné, ale skončili jsme s tím, když naši jedinou konkurenci FameBit koupil Google − na jeho investiční možnosti jsme samozřejmě neměli."

Jan Sláma se pak podílel na vývoji nápadu kolegy Diblíka, jenž vymyslel aplikaci Presentlist, označovanou za "správce dárků", jež především v předvánočním čase pomáhá nakupujícím přehledně uspořádat nákupní plány (komu co a za kolik). Program později koupila větší společnost, pro niž jej nyní Diblík spravuje.

V době vzniku svých prvních projektů ani ne 15letý Sláma pochopitelně papírově podnikatelem ještě nebyl. "Snažil jsem se to řešit hlavně dohodami o provedení práce, případně mi mohli pomoct plnoletí přátelé, příbuzní či známí. Jakmile začalo jít o větší podnikání, kde takovéto dohody už nestačily, rozhodl jsem se, že se nechám zplnoletit."

jarvis_58aebfcf498e6405ed8aae2c.jpeg
Jan Sláma s bývalým šéfem Microsoftu pro Evropu Janem Mühlfeitem a marketingovou specialistkou Kateřinou Novotnou
Foto: archiv Jana Slámy

Proces − alespoň v Brně − to nebyl jednoduchý. "Nejdřív mě ze soudu poslali domů, že o ničem takovém neslyšeli." Janu Slámovi poté krajský soud potvrdil, že občanský zákoník možnost zplnoletění kvůli podnikání skutečně obsahuje, a tak mladík podal oficiální žádost. Následovalo dvouhodinové slyšení u okresního soudu.

Nejdřív museli Honzovi rodiče potvrdit, že se synovým rozhodnutím souhlasí. "Paní soudkyně se mě ptala na známky, naštěstí v té době ještě nebyla žádná troječka," prohodí pionýr dorosteneckého podnikání. "Pak jsem musel prezentovat své projekty a ujistit ji, že zvládnu i větší finance ve věku, kdy se chodí spíše jen na brigády. Ale ptala se mě třeba i na mé vztahy s mladší sestrou."

Soud tedy uznal Jana Slámu předčasně zletilým, tedy přesněji "svéprávným k provozování obchodního závodu či jiné výdělečné činnosti". Rozhodnutí neznamená možnost před 18. narozeninami volit, pít alkohol nebo řídit auto. Na pracovní schůzky do Prahy tedy jezdí částečně plnoletý byznysmen stále autobusem. Bydlí s rodiči, kancelář prý nepotřebuje, stačí mu jeho "noťas".

"Riziko, že Honza bude mít kvůli podnikání například potíže ve škole, jsem samozřejmě zvažoval," říká otec Lubomír Sláma. "Ale upnutí se na dobré známky jako jedinou věc mi nepřišlo úplně šťastné. Teď se naučí mnohem víc než z učebnic. A své známky si vždy dokázal velmi rychle vylepšit, když bylo potřeba," dodává manažer a ujišťuje, že proti institucionálnímu vzdělávání nic nemá. Je držitelem titulů Ph.D. a MBA a sám vyučoval na vysoké škole. Jeho syn tvrdí, že v budoucnu by rád vysokou také vystudoval, má zájem o obor marketing na Karlově univerzitě.

"Jsou kluci, kteří mají mnohem víc zameškaných hodin než Honza," podotýká podnikatelova třídní Jitka Dufková. "Problém zatím nevidím. Z jeho aplikace Taháky do kapsy jsem byla nejdřív rozpačitá, ale oceňuji, že něco dělá a dokáže to dotáhnout do konce," říká kantorka, která Slámu juniora označuje za ve třídě oblíbeného a společenského hocha. Honza její slova potvrzuje − má prý spoustu kamarádů, ale zatím žádnou přítelkyni. Na dívky mu prý nezbývá čas.

Nikdy neříkám "co by, kdyby"

Na brněnském gymnáziu se ostatně mladému podnikateli líbí mnohem víc než na základní škole, kde se prý často setkával se šikanou. "Asi dvakrát jsem ji zažil na vlastní kůži, ale kvůli sobě jsem nikdy nežaloval. Když jsem přišel za učitelkou, že se něco děje spolužákovi, nevěděla, co s tím." Proto loni vymyslel zmíněný internetový systém Nenech to být, v němž by bylo ve škole možné oznámit, kdo je obětí šikany, ale oznamovatel by neukazoval prstem přímo na agresora. "Málokomu se chce žalovat," konstatuje Sláma, jenž s kolegy "vychytává poslední mouchy" projektu.

"Kolem nás sedí určitě přinejmenším deset lidí, kteří mají geniální plán, jak změnit svět," rozhlíží se po kavárně. "Ale nikdy ho nebudou realizovat. Já se od nich liším tím, že neříkám "co by, kdyby" a prostě do toho jdu. Mě baví ovlivňovat společnost, ale být politikem mě neláká. Vliv mohu mít i jako podnikatel, když vytvořím něco, co budou používat miliony lidí."

Bývalý člen nejužšího vedení Microsoftu Jan Mühlfeit, který nyní působí jako soukromý poradce (například pro Světové obchodní fórum), brněnskou naději chválí. "Pozval jsem ho ke spolupráci na semináři Odemykání dětského potenciálu. U něj je v jeho věku unikátní, že myslí víc na druhé než na sebe. I Bill Gates říkal, že 90 procent úspěchu netkví v IQ, ale EQ, emoční inteligenci. Tu Honza má, i když je ještě mladý a musí získat zkušenosti."