Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze přišli na nový způsob výroby lékařských stentů. Stenty se v medicíně používají pro zprůchodňování tělních trubic a jejich příprava pomocí dosavadní technologie je poměrně náročná. Vědci Pavel Novák a Pavel Salvetr své poznatky publikovali a nyní se chystají oslovit výrobní firmy. 

Na začátku pomohla náhoda. Záměr vyrobit slitinu NiTi, takzvaný nitinol ve vakuu pro testování mechanických vlastností nevyšel. Váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky z křemenného skla se po zahřátí na určitou teplotu začal chovat neočekávaně. Vzniklá explozivní reakce roznesla slitinu po stěnách evakuované trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.

„Chvíli jsme na sebe s kolegou vrhali překvapené pohledy, ale po dalších analýzách nám bylo jasné, že máme v ruce něco, co se doposud vyrábělo extrémně složitě,“ říká Pavel Novák z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství. „Pokračovali jsme v dalších experimentech za upravených podmínek i poměru prášků, až jsme dostali slitinu ve tvaru trubky, která může sloužit k velmi jednoduché výrobě lékařských stentů prostřednictvím laserového opracování,“ doplňuje Novák.

Dosavadní příprava stentů je poměrně náročná. „Odlije se ingot slitiny v ochranné atmosféře, z něj se tvářením vyrobí drátek a ten se v podstatě ručně splétá do podoby stentu. Což je dohromady práce zhruba na 10 hodin,“ vysvětluje Novák.

Nová technologie, kterou s kolegou Salvetrem vyvinuli, sníží čas výroby na třetinu. To bude znamenat výraznou finanční úsporu, a proto se dá očekávat zájem průmyslové sféry. Novák připouští, že by rád nápadu pomohl. "Chystám se sám oslovit podniky a vysvětlit jim přednosti nové technologie." Kromě stentů lze technologii využít také při výrobě různých tepelných spínačů nebo jističů a v robotice.