Jako vývojáři z "technologického centra České republiky" se představují brněnští autoři skateboardového kouče Fosh, kteří nedávno zvítězili v jedné ze startupových soutěží. Díky výhře se usídlili v technologickém parku na Králově Poli.

Vedle rušné křižovatky tu stojí komplex moderně vyhlížejících budov, Technické muzeum a také místní fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Právě na ní studuje už čtvrtým rokem dvaadvacetiletý Martin Horák, který se svým týmem zařízení na porovnávání jízdy i triků na skateboardu vymyslel. A v prosinci za něj získal cenu poroty i diváků akceleračního programu JIC Starcube.

Nejsme skejťáci z parku

Se studentem oboru Automatizační a měřicí technika se setkáváme v prostorách Jihomoravského inovačního centra (JIC), kde soutěž start-upů probíhala. "Součástí výhry byla kromě peněžní odměny a konzultací s experty také možnost rok pracovat ve zdejším coworkingovém centru. Je tady úplně všechno, skvělé zázemí pro vývoj projektů," říká rodák z Olomouce a nadšeně ukazuje na 3D tiskárnu.

Za skateboardovým projektem Fosh stojí pětičlenná parta: Michal Sládeček, Petr Chmelař, Adam Leitgeb, Jan Henneberg a konečně Martin Horák. "Známe se už z olomoucké střední školy. Všichni jsme pak přešli na vysokou do Brna a částečně jsme spolu i bydleli," vypráví mluvčí a lídr týmu. "Nejsme klasičtí skejťáci z parku. Skateboardy a longboardy využíváme spíš jako dopravní prostředky. Dva z nás jezdí na skateboardu odmalička a zbytek se začal učit triky se začátkem projektu," směje se.start-up Fosh

Fosh získal název z poangličtěné zkratky slova fošna, jak se prkna označují. Autoři ho představují jako kombinaci legendární skateboardové hry Tony Hawk Pro Skater, sportovní aplikace Runtastic a dnes už trochu skomírajícího fenoménu PokémonGO.

"Základem je tahle krabička," říká Martin Horák a podává mi malý plastový kvádr černé barvy. "Je to první prototyp vytisknutý na zdejší 3D tiskárně, který se zespoda připne na tracky (podvozek skateboardu; pozn. red.)," vysvětluje. Ve finále by měl být lehce odnímatelný, zatím k jeho přichycení člověk potřebuje šroubovák. Využití Fosh nenajde jen u skateboardů, ale také při snowboardingu, kitesurfingu či lyžování.

Zastavit se nechceme

Jde v podstatě o jednoduché zařízení, které známe z každých chytrých hodinek či telefonu. Mechanismus by se měl spustit pomocí jednoduchého gesta, jakým je například zaklepání. Ve chvíli, kdy jízda skončí, se zařízení spáruje s mobilním telefonem či tabletem a skateboardista uvidí nejen to, jak dlouho a kudy jezdil, ale také jak vysoko vyskočil, kolik udělal triků a které to byly. Autoři by rádi naprogramovali Fosh na rozeznání zhruba dvaceti triků, to by prý mělo většině uživatelů stačit i s rezervou.

"Tady se ale ještě zastavit nechceme, to by byla pro skejťáky nuda," opáčí Horák. "Chceme na tomhle principu vybudovat hru – aby spolu lidé komunikovali, překonávali se a vzájemně se motivovali k lepším výkonům." Třeba že někdo udělá trik a další člověk jej musí zopakovat. Soutěživost mezi skateboardisty chtějí díky on-line připojení autoři Foshe podnítit nejen v rámci jednoho skateparku, ale i "na dálku".

"Hráli jsme si s tou myšlenkou a pak jsme dozvěděli o JIC Starcube akcelerátoru. A tak jsme se přihlásili," vzpomíná Horák a zdůrazňuje, že ze začátku nebylo v plánu vydělat na projektu velké peníze a do programu nešli kvůli vidině investice, ale kvůli koučinku.

start-up Fosh

"Když se na to díváme zpětně, program trochu zpomalil vývoj projektu. Předtím jsme se zaměřovali pouze na technickou část věci a svět byznysu nám byl naprosto neznámý. Akcelerátor nám umožnil nahlédnout na projekt z úplně nového úhlu. Takže před sebou máme ještě kus práce." Fosh je pro Martina Horáka a jeho tým stále bočním projektem vedle školy a práce. Jak ale říká, startupová soutěž JIC Starcube jim pomohla povýšit srandu na vyšší byznysový level.

Po úvodním celodenním workshopu a seznámení s ostatními projekty přihlášenými do soutěže si inovátoři moc nevěřili. "Všichni ostatní spíš prezentovali věci, které by mohly změnit svět, zkrátka něco velkého. Tohle je 'jen' hra." Možná ale zvítězili právě proto – vyhnuli se současnému trendu ekologických projektů a osvětových myšlenek.

"Foshem chceme hlavně bavit lidi, a kdyby se podařilo projekt úspěšně dokončit, založit po škole firmu a vydělávat tak peníze, byl by to sen," říká Horák. V této fázi však tým dokončuje první produkt propojený s Apple iOS, na kterém bude myšlenku testovat – vývojáři plánují uskutečnit jednoduchou výzvu, kdo ve skateparku vyskočí výš. Zjistí tak, jestli o Fosh mají skateboardisté zájem.

Na světě prý existují jen dva podobné projekty, které by Foshi mohly konkurovat. Jak ale autoři zdůrazňují, mezi komunitu skateboardistů je poměrně těžké proniknout, protože zejména ti starší jsou překvapivě konzervativní a představa podobných vychytávek a inovací je příliš neláká.

"Přes crowdfunding proto peníze asi shánět nebudeme, spíš se poohlédneme po nějakém partnerovi zevnitř skateboardového společenství. Prodejní cena finálního produktu by měla odpovídat jednomu páru skejťáckých bot, což je asi 80 dolarů (přibližně 2000 korun; pozn red.)," prozrazuje Horák a dodává, že cílit s budou hlavně na teenagery, kteří jsou zvyklí žít na sociálních sítích a sdílet své zážitky.