Včera, na Popeleční středu, začala 46 dní trvající postní doba, jež zahrnuje 40 dní půstu a šest nedělí, které nejsou postní. V západní církvi jde o přípravu na Velikonoce, jejímž účelem je soustředění na duchovní růst, na obnovu vztahu k sobě i druhým.

Směrnice církve pro toto období jsou vcelku jasné. Půst má tři sloupy: modlitbu, půst a almužnu. Pravidla pro příjem potravy zahrnují takzvaný půst zdrženlivosti a újmy. Zdrženlivost se vztahuje na pojídání masa teplokrevných zvířat. Na Popeleční středu a na Velký pátek jsou pak zdraví dospělí křesťané vázáni půstem újmy. To znamená, že se v průběhu každého z těchto dvou dnů mohou do sytosti najíst pouze jednou.

Stejně důležité jako změna stravování jsou v tomto období modlitba a starost o ostatní. Obecně by si měl člověk odpočinout a zamyslet se. A k témuž by měl vést své děti. Tolik teoretická průprava k akci, která by se měla, dle posledního sčítání lidu z roku 2011, povinně týkat 1,1 milionu lidí, kteří se hlásí k římským katolíkům. Jak vypadá skutečná praxe?

Pozor na abstinenční příznaky

Přesná statistika, kolik lidí se od včerejška v Česku postí, neexistuje. Ve Spojených státech to letos podle průzkumu nashvillské LifeWay Research má být 24 procent Američanů. U nás podobný průzkum nevznikl, přestože by na něj také v Česku mohlo kladně odpovědět spousta lidí, kteří třeba nejsou nutně věřící, jen by prostě rádi zhubli. Případně připravili svůj organismus na jaro a léto.