Uprostřed vědeckého kampusu zalitého zelení ční futuristická budova připomínající trup letadla.

Uvnitř téhle dominanty izraelského Weizmannova institutu, jednoho z desítky nejprestižnějších vědeckých ústavů na světě, fungoval dřív urychlovač částic.

Dnes je v její prosklené kupoli restaurace a nad ní dalekohled k pozorování vesmíru.

Hned v sousedství sídlí Oddělení částicové fyziky a astrofyziky, kde kromě desítek expertů z celého světa bádá víc než rok i postdoktorand z České republiky Petr Balek.

"Dostal jsem se sem přes svého vedoucího na Matematicko-fyzikální fakultě, který mě nadchl pro téma, jímž se zabývám − srážky těžkých iontů. Už na začátku doktorského studia jsem se podíval kvůli sběru dat do švýcarského CERN. Tam jsem se seznámil se zbytkem skupiny a mým budoucím vedoucím tady na 'Weizmannu'," popisuje Balek cestu do uznávaného vědeckého centra, ležícího v Rechovotu nedaleko izraelského Tel Avivu. V odborných žebříčcích se umisťuje jako nejúspěšnější vědecké centrum mimo území USA.

Balek se zde podílí na takzvaném experimentu Atlas, v němž vědci analyzují data právě ze švýcarského urychlovače částic, a rozšiřují tak obzory fyziky. Připisují si například významný objev částice zvané Higgsův boson.

Vědecké městečko zhruba o 2600 výzkumnících a úřednících ale nevyniká jen ve fyzice, sídlí zde celkem pět fakult zaměřených na přírodní vědy, které mezi sebou úzce spolupracují. Ústavu se mimořádně daří patentovat své nápady a dostávat je z laboratoří do byznysové praxe.

Vznikla zde například látka pro nejrozšířenější lék proti roztroušené skleróze zvaný Copaxone nebo speciální kódování, jež využívají kabelové a satelitní televize po celém světě. O ochranu duševního vlastnictví nebo zakládání vyčleněných firem, takzvaných spin-offů, se stará přidružená společnost Yeda R&D, fungující už od roku 1959.

80 licencí

založených na patentech podepsal Weizmannův institut jen mezi lety 2013 a 2015.

Vědci se tak nemusí spoléhat jen na veřejné peníze, ty tvoří pouze třetinu příjmů.

Zbytek plyne z licenčních poplatků, od sponzorů a dárců nebo z grantů.

Celkem hospodaří Weizmannův institut ročně zhruba s miliardou šekelů, v přepočtu téměř sedmi miliardami korun.

Fyzik Petr Balek je dnes v kampusu Weizmannova institutu jedním ze dvou českých badatelů − mezi 380 tamějšími postdoktorandy je z Česka dokonce jediný.

To se má ale začít měnit. "Chceme aby jich v institutu působilo alespoň deset až patnáct," říká profesorka Irit Sagi, vedoucí skupiny v Oddělení biologické regulace.

Minulý týden byla u toho, když prezident institutu Daniel Zajfman podepsal s českým místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem dohodu, že Česko vyšle do izraelského institutu za vládní peníze pár špičkových stipendistů na postdoktorandské programy.

Mimochodem, Bělobrádek při návštěvě upozornil, že Copaxone sám užíval.

"Nabírání mezinárodních vědců věnujeme spoustu úsilí, protože rozmanitost je pro základní výzkum naprosto rozhodující," říká profesorka Sagi. Na českých vědcích Izraelci podle ní oceňují zejména to, že umí kvalitativní výzkum. "Váš vzdělávací systém je podobně jako u ostatních zemí východní Evropy založený na vědě. Ve školách se dětem poměrně do hloubky vštěpuje matematika, fyzika nebo chemie," vysvětluje Sagi.

U myšlenky přivést do Izraele "na zkušenou" víc mladých českých vědců stál druhý český vědec, imunolog Jakub Abramson, který na 'Weizmannu' od roku 2010 vede úspěšnou skupinu.

Stojí například za objevem genů zodpovědných za selhání imunitního systému, které vede k ohrožení člověka − to se stává například při cukrovce nebo roztroušené skleróze.

Čtyřicetiletý vědec z Česka odešel před šestnácti lety na Weizmannův institut, a přestože si pak splnil postdoktorandskou specializaci na Harvardu, do Izraele se vrátil. "Investuje se zde hlavně do mladých výzkumníků, dostávají se jim ty nejlepší podmínky," vysvětluje Abramson.

jarvis_58c03c88498e5bf8fa6da86b.jpeg
Jedni z nejlepších. Weizmannův institut patří mezi desítku nejúspěšnějších vědeckých center na světě.
Foto: Elikrieg - Wikimedia