Za kostelem svatého Salvátora na pražském Starém Městě se nachází architektonický klenot rané moderny − Štencův dům. Když vstoupíte, otevře se před vámi cihlami obložený průchod do dvora a pohled na bílé prosklené dveře na jeho konci. Začátkem 20. století se za nimi nacházela nejmodernější tiskárna ve střední Evropě. Dnes památkově chráněná budova slouží jako coworkingové centrum Opero. Elegantní prostory dokazují, že sdílené kanceláře nemusí nutně vypadat jako barevný "squat" a že můžou skýtat útočiště nejen mladým start-upům, ale i zkušeným podnikatelům.

"Většina coworkingů v Praze se zaměřuje spíš na mladé lidi a začínající firmy. Proto jsme se rozhodli vytvořit prémiovější místo pro pokročilejší komunitu profesionálů a podnikatelů, které zde dosud chybělo," říká majitel poradenské firmy Growthgarage Pavel Přikryl, který je jedním ze tří zakladatelů Opera. Vedle něj za projektem stojí jeho společník Luboš Černý a Pavel Bouška, majitel výrobce krmiv Vafo.

Soukromé očko i zubní laborantka

V Česku je coworking výrazně na vzestupu i přesto, že jde o nepříliš ziskový byznys s malou marží. "Odpovídá to rostoucí popularitě volných úvazků, ať už jde o práci na volné noze, nebo práci pro firmy, které dovolují zaměstnancům brát si práci domů a mimo pracoviště," říká internetový podnikatel, konzultant a lektor Robert Vlach.

Podle portálu Na volné noze, který Vlach provozuje, je v Česku více než 60 sdílených kanceláří, z toho 26 v hlavním městě. Nejvíce členů má v tuzemsku globální síť Impact Hub. V jejích coworkingových centrech v Praze, Brně a Ostravě pracuje dohromady přes 1300 lidí. Jak ukazuje zkušenost Impact Hubu, přibývá i profesí, které tato centra využívají. "Pracuje u nás třeba soukromý detektiv, arboretář či zubní laborantka," popisuje Vesna Mikulová, která má na starosti komunikaci centra.

Ale zpět k Operu. To otevřelo loni v prosinci a kromě běžného pronájmu kanceláří, stolů a židlí v coworkingovém prostoru nabízí i speciální balíčky pro podnikatele z jiných koutů republiky, kteří jezdí do Prahy na jednání a potřebují tady najít krátkodobé zázemí. "Představte si majitele rodinné firmy z Moravy, který při každé návštěvě metropole řeší, kde se sejít s obchodními partnery. Místo toho, aby trávil čas po kavárnách, si může zřídit stálou základnu u nás. V ceně balíčku má i pronájem zasedací místnosti, služby asistentky a parkování," uvádí Pavel Přikryl.

"Starší" cílové skupině uzpůsobuje Opero nejen prostředí kanceláří, ale i akce, jež se zde konají. "Zatímco tradiční coworkingy pořádají například různé akcelerační programy, my se zaměřujeme spíš na talkshow se zajímavými lidmi nebo třeba diskuse o umění. Celé Opero je postavené na tématu renesance a chceme, aby tomu odpovídal i obsah, který nabízíme," popisuje Přikryl.

Renesanční přístup zakladatelé Opera zvolili i při rekonstrukci, jíž domu vrátili původní podobu z roku 1909. Tu spletité stavbě plné zákoutí, terásek a dvorků vtiskl architekt Otakar Novotný, který projektoval mimo jiné i budovu Mánesa. Návrh domu v Salvátorské ulici si u něj nechal vypracovat umělecký nakladatel a jednatel Spolku výtvarných umělců Mánes Jan Štenc, po kterém se stavba jmenuje.

Počet coworkingových center

Do budoucna se Opero plánuje zapojit také do programu, v jehož rámci lidé putují po coworkingových centrech po celém světě. "Jde o nový koncept organizovaného digitálního nomádství. Lidé si koupí túru dlouhou tři měsíce až jeden rok a každý měsíc pracují někde jinde," vysvětluje Přikryl.

Práce na zahradě, sauna a jóga zdarma

Cizinci přijíždějí v rámci podobného programu Remote Year i do dalšího pražského coworkingového centra K10, které funguje od loňského června. Vedle Prahy během cesty kolem světa navštíví mimo jiné také Buenos Aires, Kuala Lumpur, Bangkok, Lisabon či Bělehrad. "Většina účastníků jsou Američané. Každý měsíc se nám tu střídá nový turnus. Je to velmi osvěžující, protože všichni chtějí sdílet své zážitky z cest," říká Nela Horníčková, která má v centru na starosti PR komunikaci.

Stejně jako Opero sídlí i K10 v památkově chráněné budově, navíc téměř stejně staré. Předtím než se neobarokní vila z roku 1910 vedle Havlíčkových sadů proměnila v coworkingové centrum, sloužila více než 50 let jako rezidence dánského velvyslanectví. Unikátní prostory objevili zakladatelé K10 zcela náhodou, když na portálu Bezrealitky.cz zahlédli inzerát ministerstva zahraničí na pronájem vily. Projekt společně rozjelo šest start-upů: digitální agentura Story TLRS, eventová agentura The Element a technologické firmy Zeerat, Inspirum, Appmine a Academy Global.

Interiéru dodnes dominují původní reprezentační prostory včetně zasedací místnosti s kamenným krbem, vykládané ořechovým dřevem. Přízemí vévodí hala se vstupem na pískovcovou terasu s balustrádami, za níž se rozkládá rozlehlá zahrada. "V létě tady řada našich členů pracuje nebo odpočívá. Zahrada má 1540 metrů čtverečních a je celá pokryta sítí wi-fi," podotýká Horníčková. Členové K10 mají k dispozici také vlastního kuchaře, který zde každý den připravuje snídaně a obědy. Po práci můžou přímo ve vile relaxovat v sauně nebo zajít na lekci jógy zdarma.

Sdílený elektromobil a chytrá aplikace

Přidat k členství v coworkingovém centru nějaký benefit navíc se rozhodli i zakladatelé kancelářských prostor WorkLounge, které se otevřely na začátku letošního roku v budově Forum Karlín v Praze. Nájemci, kteří si zde pronajmou pracovní místo, mohou zároveň využívat sdílený elektromobil BMW i3. "Pokud potřebují na schůzku, stačí si zamluvit auto v rezervačním systému a můžou vyrazit. Do budoucna plánujeme také nákup elektrokol," uvádí manažerka PR a komunikace WorkLounge Barbara Pešlová.

Za projektem stojí developer Lubomír Šilhavý, který se dlouhodobě zabývá řešením kancelářských a coworkingových prostor především v zahraničí. Vsadil na pronájem malých uzamykatelných kanceláří se sdílenými službami. Prosklené buňky pro jedno- až osmičlenné týmy tvoří pás kolem celého coworkingového centra. V jeho středu se nachází velká sdílená kancelář s křesly, gauči a posezením kavárenského typu. Halu zdobí umělecké dílo Davida Černého − plastika Zátopkovy nohy, které visí ze stropu a každou hodinu se rozběhnou.

"WorkLounge provozuje podobný koncept také ve městě Cape Coral na Floridě ve Spojených státech. Na začátku června plánujeme otevřít další pobočku na Václavském náměstí v Praze. Postupně bychom se rádi přesunuli také do dalších destinací ve střední Evropě," prozrazuje Pešlová.

V USA WorkLounge využívají i velké firmy, jež kupují členství svým zaměstnancům, kteří se pohybují v terénu. Díky tomu se snižují náklady na cestování a zvyšuje se efektivita práce. Řada korporátů do sdílených kanceláří vysílá zaměstnance i proto, aby zde načerpali inspiraci a získali nové klienty z řad nadějných start-upů.

WorkLounge disponuje také vlastní aplikací, pomáhající členům seznámit se s ostatními nájemci. "Najdou v ní přehled všech našich klientů. Jeho prostřednictvím můžou také služby poptávat a nabízet je ostatním nebo se s nimi domlouvat na spolupráci na projektech. S rozšířením dál do zahraničí by se naši členové mohli propojovat i v mezinárodním měřítku," popisuje Pešlová.

Budovy pro spolupráci i spolubydlení

Jedním ze současných nájemců WorkLounge je i Jan Antonín Kolář, který je v Česku průkopníkem konceptu spojujícího coworking a spolubydlení. Před šesti lety založil v Brně projekt komunitního bydlení Techsquat. "Cílem bylo propojit mladé lidi z IT a podpořit tak vznik nových zajímavých projektů. Když s někým chcete založit firmu, spolubydlení je jeden z nejlepších způsobů, jak ho poznat," myslí si Kolář.

V roce 2014 otevřel další pobočku Techsquatu v Praze. Od začátku celého projektu prošlo touto komunitou zhruba 30 lidí a v jejím rámci vzniklo více než 10 projektů v oblasti digitálního byznysu. "Techsquat je nezisková záležitost. Přidanou hodnotu nicméně vidím právě v těch projektech, které naši členové vytvořili a jež se postupně komercializují," vysvětluje Kolář.

S přibývajícím věkem členů se ale mění i jejich potřeby. "Zakládali jsme to jako studenti, kdy jsme si nemohli dovolit pracovat jinde než v bytě. Teď si klidně můžeme pronajmout místo v coworkingu. Řada lidí navíc postupně odešla, protože jim přestalo vyhovovat sdílení pokojů," vypráví Kolář.

Ideálním řešením je proto podle něj kombinace malých bytů pro jednotlivce se společným prostorem pro práci. "V zahraničí už podobné projekty vznikají. Staví se tam budovy, které mají několik pater coworkingového prostoru a další podlaží slouží k bydlení. Tím, jak se intenzivněji propojuje práce se soukromým životem, se tyto koncepty rozšiřují stále více," říká Kolář.

Coworkingová víza a digitální nomádi

Dalším velkým trendem jsou takzvaná coworkingová víza, která umožňují členům zapojených center využívat další sdílené kanceláře po celém světě zdarma po dobu jednoho až tří dnů. "Jednotlivá centra si mohou tyto podmínky upravit. Například náš coworking nabízí volné členství až po dobu jednoho měsíce, jestliže mají domovské prostory těchto členů reciproční dohodu," uvádí Will Bennis, majitel pražského centra Locus Workspace, které je jednou z více než 450 sdílených kanceláří zapojených do vízové výměny.

Locus se podílí i na dalších programech propojujících coworkingová centra po celém světě. Jedním z nich je Copass, který nabízí zájemcům jednotné členství, s nímž můžou pracovat v kterémkoliv z více než 690 zúčastněných center. V Praze má Locus dvě pobočky, které jsou společně s dalším pražským prostorem Desk Room součástí programu Coworking Without Borders. V jeho rámci mohou členové využít prostoru jiného centra za výhodnou sazbu.

Locus je také vyhledávaným místem pro digitální nomády, pro které je podle serveru Nomad List Praha jedním z nejoblíbenějších měst na světě. "Více než 60 procent našich členů pochází ze zahraničí, zbytek jsou Češi. Práce u nás je tak dobrou příležitostí pro cizince, kteří se chtějí propojit s místními, i pro Čechy, kteří se naopak chtějí seznámit s lidmi ze zahraničí," líčí Bennis. Centrum pořádá také speciální akce určené právě pro digitální nomády a podobně jako K10 často hostí organizované skupiny cizinců, kteří společně cestují po světě.

Platba bitcoinem a kancelář v parku

Zajímavostí je, že Locus přijímá platby i ve virtuální měně bitcoin. V dalším pražském centru Paper Hub je dokonce možné platit pouze bitcoinem. "Jsme součástí konceptu Paralelní Polis skupiny Ztohoven, jenž nabízí ideový přesah zaměřený na otázky decentralizace, svobody na internetu, ochrany soukromí a emancipace vůči státní moci," přibližuje manažerka centra Iva Köhler.

Prostory Paper Hubu jsou zařízené flexibilním papírovým nábytkem vyrobeným z voštiny. Loni získalo centrum cenu veřejnosti v soutěži Zasedačka roku 2015 a stalo se Nejlepším coworkingem regionu střední Evropa 2016. Jeho členové můžou využívat 3D tiskovou dílnu nebo si dát kávu v kavárně, jež se nachází v přízemí budovy.

S kavárnou je propojené také další coworkingové centrum v metropoli − Pracovna. "Jde o místo, kde můžete pracovat a za odměnu si dát po práci domácí koláč nebo poctivou polévku," popisuje jeden ze zakladatelů Pracovny Jan Pelán. Ten stojí i za projektem Pracovna v parku. "Nabízí možnost pracovat na čerstvém vzduchu a zdarma využívat mobiliář se zásuvkami a připojením k wi-fi," podotýká Pelán. Putovní projekt zahájil cestu v roce 2014 v Riegrových sadech, v dalších letech jej Pražané mohli najít na Letné a v Karlíně a naposledy zakotvil v holešovickém prostoru Továrna.