Když přednáší nebo vypráví o objevech svých nebo slavných kolegů, připomíná zápalem kazatele nějaké evangelické sekty. Michael Londesborough, působící už téměř 15 let v Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR v Řeži u Prahy, však věří pouze ve vědu. Jeho specialitou jsou záhadné látky zvané borany, které byly před rokem 1989 předmětem přísně tajných výzkumů − na Západě i ve východním bloku.

Veřejnosti je česko­-britský chemik známý ale spíše tím, že navázal na své slavné krajany z předviktoriánských časů a rozhodl se takřka excentrickými přednáškami a atraktivními experimenty přiblížit vědu běžným lidem. Třeba líčením toho, jak stav zvaný "zamilovanost" je vlastně jen rafinovaně nastražený mechanismus chemických procesů v našem těle.

Jak jste jako školák prožíval pokusy v hodinách chemie?

Měl jsem štěstí, protože jsem ve škole ještě stihl několik posledních let, kdy se pokusy dělat mohly. Brzy poté ale byla kvůli nařízení o ochraně zdraví většina experimentů v hodinách chemie zakázána. Měl jsem štěstí i na vynikajícího učitele chemie. Byl to nadšenec, měl charisma a často opakoval, že věda je založena hlavně na experimentech.

Michael Londesborough (39)

◼ Chemii vystudoval s vyznamenáním na univerzitě v Leedsu, kde v roce 2002 získal i doktorát. V témže roce začal pracovat v Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR v Řeži u Prahy. Třikrát (2002–2004) vyhrál v soutěži Česko­-Slovenských mladých chemiků.

◼ Dostal cenu za "nejlepší vzdělávací program" na festivalu Techfilm 2008 a v roce 2014 medaili předsedy Akademie věd ČR za popularizaci vědy. V České televizi moderoval pořady o vědě PORT a Lovci záhad. Předloni s kolegy zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications významný objev boranového laseru.

◼ Se svou českou manželkou a třemi dětmi žije v Roztokách u Prahy.

Kdy došlo k tomu zákazu pokusů?

Když jsem byl na střední škole, začaly už problémy a po učitelích se vyžadovalo velké papírování, pokud chtěli dělat byť jen velmi jednoduché pokusy.

Proč? Byla při experimentech nějaká zranění?

Ne, šlo o trend vedoucí k všeobecné opatrnosti, který se vláda snažila podpořit novými zdravotnickými a bezpečnostními pravidly. Řešilo se to i ve sportu, tehdy se třeba hodně diskutovalo o možnosti zakázat mládeži hrát ragby, které jsem tehdy hrál i já.

Takže ragby přežilo, ale chemické pokusy to odnesly?

Nevím přesně, jaká je aktuální situace v mládežnickém ragby a vlastně ani ve výuce chemie v britských školách. Ale dříve bylo jednoznačně víc možností. Otec mi například vyprávěl, jak ve škole dělali pokusy se rtutí, což už za mě bylo samozřejmě zcela zakázáno.

Co jste říkal nedávné snaze české vlády pokusy v hodinách chemie rovněž zakázat? Ministerstvo školství pak naštěstí pro chemiky tento návrh odmítlo.