Na křižovatce ulic Joštové a České v Brně je startovací místo pro výpravy do centra města. Hned u stanice tramvají, které se tu křižují, stojí stánek Kofi-Kofi. Prodává se zde káva a její vůně se nese široko daleko. Podle internetového hlasování je to druhé nejvoňavější místo v Brně. Alespoň tak roh budovy Ústavního soudu ohodnotili lidé, kteří přispěli do čichové mapy moravské metropole, dostupné na stránkách brnosmrdi.cz a brnovoni.cz.

Projekt spustila parta studentů Masarykovy univerzity začátkem února a zhruba měsíc před jeho vyhodnocením je tam skoro 600 záznamů. Lidé je vkládají pomocí několika kliknutí. Do jednoduchého dotazníku označí místo, kde je něco cítit, napíší, jaký pach to je, jak často se objevuje a jak moc je pronikavý − jestli ho čichem zaregistroval třeba jen vkladatel, celá ulice, nebo ho "cítí až v Praze". Ostatní pak hlasují, zda místo smrdí, voní, nebo je neutrální. Na základě toho vzniká pachparáda nejsmrdutějších, ale i nejvoňavějších míst Brna.

Nos na stopce

Procházíme od stánku Kofi do centra. Nemáme nastražené uši ani oči dokořán či na stopce, snažíme se "doširoka otevřít" nos. S Martinem Vértešim, jedním z autorů pachové mapy, čenicháme na místech, jež jsou do ní zaznamenána. Procházíme třeba kolem okénka s pizzou, které 32 lidem voní, ale šesti páchne. V půl dvanácté dopoledne, kdy pec jede naplno, se směs rajčatového suga a těsta line přes půl ulice.

"Jednou jsme si s kamarády povídali a došli jsme k tomu, že každý si vzpomíná na nějaký zápach, který v Brně cítil. Nejdřív nás napadlo zmapovat je pro sebe, ale pak jsme si říkali, že by to byla škoda a že by taková mapa měla být přístupná všem," vypráví student žurnalistiky a politologie na Masarykově univerzitě, kam chodí i zbývající čtyři členové týmu. Kromě budoucího geografa, ruštináře nebo informatičky je to vystudovaný přírodovědec a zároveň zaměstnanec Recetoxu − centra pro studium toxických látek v prostředí. "Má kontakty na lidi z magistrátu, kterým bychom chtěli koncem dubna výsledky hlasování předat a pokusit se je tak přimět k nějakému řešení," vysvětluje Vérteši, jak chtějí čichovou mapu využít.

Nápad na její vytvoření vznikl sice v úzké skupině vysokoškoláků, nicméně později zjistili, že podobné projekty fungují už léta v New Yorku i některých evropských metropolích. Tým má prý v současné době dostatek potřebných dat, ale na jaře přibudou ještě záznamy vůní, které v zimě neměly šanci se prosadit. Místa, odkud se line libý odér, by chtěli autoři čichové mapy také použít. Z těch nejlépe ohodnocených se chystají udělat trasu, kterou provedou případné zájemce.

Zatím přicházíme na náměstí Svobody, kde je podle mapy "před Skull Caffé neustále cítit ganja". Čtyři lidé pro ni hlasovali jako pro voňavou, zatímco dvěma se "marjánka" nelíbí a dva ji necítili vůbec. Stejně jako teď my. O kousek dál, v obchodním Domě pánů z Lipé, je však opravdu "voňavo", asi nejvýraznější orientální odér šíří čajovna o patro výš.

Oříšky utlučené člověčinou

Pak už pokračujeme k nádraží a hlavně do labyrintu podchodů pod ním, kde se mezi stánky s rychlým občerstvením a oblečením proplétají uspěchaní cestující i lidé bez domova. "Je to jedno z nejlíp i nejhůř hodnocených míst," shrnuje pachovou charakteristiku podchodu Vérteši. Čich je tu vystaven opravdu různorodým stimulům. Mezi nimi si nesmlouvavě razí cestu sladká lepivá vůně z obchodu s oříšky, které momentálně v pachparádě nejvoňavějších míst města vítězí s více než 400 hlasy. Oříškárna se ovšem tluče s pachem člověčiny, kterou kdosi do systému vložil jako "smrad od všemožných existencí, co se tam povalují". Stejně to vidí téměř 150 hlasujících.