Nikomu z nich ještě nebylo třicet, říkají si HumorOva a půldruhého roku dělají v Ostravě stand-up comedy. Žánr získávající si v Česku fanoušky až v posledních letech má ve městě, kde "Praha je daleko a pánbu vysoko", jak zpívá Jaromír Nohavica, docela úspěch. Ve Staré aréně, kde HumorOva vystupuje, je často plný sál.

Kluci z Ostravy kombinují stand-up s improvizací a skeči. Každý žánr má trochu jiná pravidla, jiné nároky na účinkující a taky jinak působí na publikum. Ale celkem to funguje. Diváci navíc dostanou při příchodu zadarmo kalíšek vína, červené, růžové nebo bílé, a to pomůže doladit náladu.

Nikdo z nich není herec ani nepracuje v médiích. Sedmadvacetiletý Mahdal je inženýr, vystudoval v Ostravě bakalářské studium na Vysoké škole Karla Engliše. Pak chtěl pokračovat na Vyšší odborné škole herecké v Praze, protože by rád byl moderátorem, ale nakonec získal titul inženýra na ostravské Vysoké škole podnikání. Jenže − dnes rozváží autem po severomoravské metropoli pizzu. Ostatně o tom mluví v jednom stand-upu. Že se to těžko vysvětluje mamince. Byť jeho samotného to zas tak moc netrápí. "Přemýšlím o podnikání. Ale zatím jsem se ani nevzdal toho, že se prosadím jako moderátor. Takže lidem vozím pizzu, asi jako jediný inženýr v Moravskoslezském kraji, a mám čistou hlavu," říká.

Zároveň studuje dálkově konzervatoř, kam chodí dvakrát týdně. Učí se tam to, co nastupující generace českých komiků, až na výjimky amatérů, zvládá jen intuitivně. Hereckou mluvu, jevištní pohyb i třeba taneční improvizaci. Na pódiu je to vidět. "Delivery", tedy to, jak Mahdal své stand-upy prezentuje, je hodně herecké a živé.

Díky konzervatoři se také ke stand-upu dostal. Jeho "spolužákem" tam je další člen souboru Michal Woska. V civilu stavbyvedoucí. "Zeptal se mě, jestli to nechci zkusit. Dělal v té době vystoupení po hospodách s Pepou Chládkem a hledali dalšího do party," vypráví Mahdal. Jak se ke stand-upu dostali? Seděli v hospodě, kde bylo prázdné pódium a mikrofon. Tak je napadlo, že si k němu stoupnou a zkusí ostatní pobavit. To bylo v roce 2015. "První opravdové vystoupení jsem měl v hospodě asi před šedesáti lidmi. Pořádně jsem to neuměl, tak jsem text částečně četl z papíru. Ale lidi se docela smáli," říká pětadvacetiletý Chládek. Ve formaci HumorOva má status "uprchlíka", protože od ledna pracuje v Praze. Ale na některá představení do Ostravy dojíždí.

EgoNight, večery stand-upu
jarvis_58e6117b498e75af75631e57.jpeg

◼ Skupina HumorOva vystoupila minulý týden v Praze v Divadle Troníček na představení EgoNight.
◼ Večery stand-upu a improvizace tam připravují Luděk Staněk a Miloš Čermák, videa z nich můžete vidět na video.aktualne.cz/ego-night.
◼ Příští představení je ve středu 12. dubna, na Den kosmonautiky, s názvem Gagarin přišel do baru.

Čtvrtým vystupujícím je Pavel Javorek, v porovnání s ostatními třemi působící spíše nenápadně, takový kavárenský intelektuál. Teď zrovna absolvent vysoké školy hledající zaměstnání, což je na Ostravu hodně sofistikované vyjádření toho, že je příležitostným komikem bez práce.

Když trpí komik i divák

"První vystoupení si pamatuju. Bylo to v hospodě s příšernou akustikou. Měl jsem dva výstupy. Jeden o Padesáti odstínech šedi a druhý o Facebooku. První se s ohledem na okolnosti docela povedl, ten druhý ne. Dokonce jsem zapomněl na pointu. Ale lidi nakonec stejně tleskali," směje se osmadvacetiletý Javorek.

Společně nejprve vystoupili v klubu Stará aréna v centru Ostravy. Kapacita šedesát diváků, ve skutečnosti možná i o deset nebo dvacet víc, dobrá atmosféra. Napoprvé to vyšlo, tak si řekli, že to zkusí znovu, a přidali další vystoupení nejprve jednou, pak dvakrát měsíčně.

Stand-up je těžká disciplína. Klasický divadelní výstup může zachránit spousta věcí, třeba parádní scéna, talentovaní herci, geniální režie. Ale stand-up… to je jen o mikrofonu a jednom účinkujícím. Navíc v Česku nemá tenhle žánr tradici. A tím méně v Ostravě.

Komedie je obtížný žánr i proto, že když na pódiu nefunguje, je to pro publikum iritující. Když se nepovede drama nebo tragédie, diváci pokrčí rameny a řeknou si, že to byla nuda. Že to prostě nevyšlo. Ale když komikovi na jevišti nevyjde vtip, prožívá i divák pocit trapnosti. Je to až fyzicky nepříjemné, negativní emoce vás zasáhnou i v hledišti. Nenávidíte to, co se odehrává před vašima očima.

A pak je tu další věc, že i dobrý vtip vyžaduje určitý kontext. Nebo jinak řečeno, vtip může být jeden večer superúspěšný a odměněný potleskem, a druhý večer se setká s chladnou, odmítavou reakcí. Někdy i u v podstatě totožného publika.

Čím to je? A je nějaký humor univerzální, "fungující" bez ohledu na momentální kontext? Nevíme. Každý si to musí vyzkoušet. HumorOva vystupovala v Ostravě i v Praze a diváci tam i tam byli velmi vstřícní.

Témata se však od těch "pražských" odlišují. Když v Ostravě mluvíte na pódiu o nezaměstnanosti, úřadu práce nebo krachujících dolech, je úspěch zaručen. Každý ví, o čem je řeč. V Praze se lidi zasmějí taky. To si Ostraváci vyzkoušeli. Ale asi pomohl i jejich krátký ostravský přízvuk. Pražským komikům přece jen víc fungují vtipy o ranní zácpě na magistrále, nakupování v IKEA nebo hipsterských kavárnách v Karlíně.

A objednáme si legraci

Dělat stand-up je každopádně dobrá škola, kdekoliv ho děláte. A s odstupem času, když se oklepáte z neúspěchu, jsou ta těžká vystoupení možná poučnější než ta bezproblémová. HumorOva jich má taky pár za sebou, ostatně vystupuje i "komerčně" na různých akcích. To když si někdo třeba na večírek nebo oslavu objedná "legraci".

Mahdal říká, že docela fajn jsou vystoupení na svatbách. "Zvlášť když stand-upy nebo skeče ušijeme na míru svatebčanům. Svatbu to ozvláštní a hosté to většinou ocení," říká. Javorek naopak nerad vzpomíná na vystoupení, které měli v rehabilitačním centru v Hrabyni. "Nebylo to moc vhodné prostředí a lidé nevěděli, co čekat. A hlavně tam byla opilá parta slavící narozeniny, která neustále vyrušovala. Být na pódiu bylo naprosto vyčerpávající."

Jedno, dvě, ale ani deset vyprodaných představení by komiky z HumorOva neuživilo. Takže jaký je plán? Všichni říkají, že jsou na začátku. Že to teprve zkoušejí. A prozkoumávají i další možnosti. Jezdit do kinosálů nebo kulturních domů v okolí. Zájem je, tak proč to nevyužít.

V Ostravě a okolí se dají dnes se stand-upem udělat tak dvě vystoupení týdně. V malých sálech. Není to špatné, ale například v anglickém Manchesteru, který je ani ne dvakrát větší, se koná v průměru kolem čtyř představení každý večer. Ale v Česku je každopádně stand-up na vzestupu. Roste počet představení, stand-upy se začínají objevovat v televizi. Ani pro lidi v Ostravě už stand-up není cizí slovo. "Děláme to dva roky a zlepšuje se to v podstatě měsíc od měsíce," shodují se komici ze Staré arény.

Ondřej Mahdal sní stále svůj sen, že se jednou bude "živit s mikrofonem". Ostatní berou stand-up spíše jako zábavu a koníček. "Tím to asi zůstane, byť bych i v budoucnu rád vystupoval, třeba i v televizi," říká Chládek. A Javorek k tomu dodává: "Ideální budoucnost si představuju tak, že stand-up bude doplněk k další, pokud možno také kreativní činnosti. A já díky tomu budu schopný zaplatit účty a normálně fungovat."