Je to jen pár dní, co se Středoevropská univerzita v Budapešti ocitla pod tlakem vlády premiéra Orbána a nejspíš bude muset kvůli zpřísnění zákona o vysokých školách opustit své dlouholeté sídlo. Zatímco evropští politici, mezi něž se řadí i český ministr financí Babiš, přemýšlejí, zdali prestižní škole nenabídnout nové sídlo − Praha by prý mohla uvolnit Invalidovnu −, vídeňská místostarostka Ursula Vassilakuová už se školou finančníka George Sorose jedná. Typické, chce se říct: strategii města vůči inovacím, byznysu a vzdělanosti totiž lze shrnout slovy "Všichni sem!".

Zatímco menší země typu České republiky o vědě, výzkumu a podpoře podnikání obvykle hovoří jako o nejvhodnějším způsobu, jak si budovat pozici na mezinárodním trhu, skutečnou prioritou se tyto oblasti stávají spíše zřídka. Situaci mohou komplikovat i rozdílné strategie rozvoje na úrovni ministerstev, měst nebo institucí − všichni to sice myslí dobře, ale každý trochu jinak.

Vídeň však, zdá se, chaos zájmů překlenula a do jara roku 2017 vstupuje motivovaná skvělými výsledky z předchozích let. Město se prostřednictvím Vienna Business Agency (VBA) úspěšně uchází o sídla zahraničních firem, sdružuje lokální i přeshraniční start-upy, jejichž životaschopnost podporuje granty, stážemi (včetně nákupů letenek!) či bezplatným poradenstvím. Za atraktivní považuje VBA sociální podnikání i zapojování studentů do veřejného života. Vídeňané navíc o postojích svého města vědí a jsou na ně pyšní.

Počkáme si, co z toho bude

"Majestátní býk na jedné straně historické brány má představovat staré Rakousko, ten druhý, od pohledu trochu potížista, maďarskou část starého mocnářství," usmívá se Peter Halwachs, výkonný ředitel agentury LISA Vienna, když vstupujeme do prostoru někdejších městských jatek ležících ve třetím městském okrese.

Naším cílem je proměnit Vídeň ve vzdělanostní a ekonomické centrum," říká generální ředitel agentury VBA Gerhard Hirczi.

Ta se během posledních 20 let proměnila v reprezentativní areál s názvem Neu Marx, výstavní příklad soužití výzkumných ústavů, soukromých firem i univerzitních pracovišť. Výsledky práce na jedné z priorit města jsou nejlépe patrné právě zde − Vídeň v posledních letech věnuje mimořádnou pozornost takzvaným "life sciences", vědám souvisejícím s výzkumem živých organismů. Halwachsova organizace LISA Vienna je podporuje finančně i poradenstvím.

jarvis_58ece9e7498eee2f85181aa7.jpeg
Výkonný ředitel VBA Gerhard Hirczi
Foto: Tomáš Škoda

Společně směřujeme do Institutu molekulární patologie (IMP), jedné ze zdejších nejdůležitějších výzkumných institucí. Areál Neu Marx propojuje starou halovou zástavbu s mnohotvárnou soudobou architekturou; kancelářské budovy oživují bistra, v prostorách kampusu se nachází školka i dětské hřiště. Na sídle IMP je také zjevná schopnost města získat pro své cíle zahraniční investory: Institut pocítil historické vítězství rakouských vyjednavačů, kteří v roce 2015 přivedli do města farmaceutického giganta Boehringer Ingelheim (BI). Vznik nového centra této firmy přinese Rakousku do roku 2021 investici ve výši 500 milionů eur.

"Boehringer Ingelheim nám poskytuje dvě třetiny rozpočtu na provoz, přičemž oblasti základního výzkumu, jemuž se věnujeme, jsou zcela na nás," říká výkonný ředitel IMP Harald Isemann. "Firma dobře rozumí tomu, že nezávislost základního výzkumu je jednou z podmínek úspěchu, protože bez něj by na trhu neexistoval jediný lék. Řadě firem se do základního výzkumu nechce investovat, protože výsledky ani výnosy se nedají plánovat. Tím spíš je postoj firmy chvályhodný," vysvětluje Isemann. Podle něj je pro farmaceutické firmy snazší sbírat plody výzkumu financovaného z veřejných zdrojů.

jarvis_58ece9e7498eee2f85181aac.jpeg
Výkonný ředitel IMP Harald Isemann
Foto: Tomáš Škoda

IMP, která v rámci některých pracovišť navázala spolupráci i s českými vědeckými institucemi − například brněnským technologickým centrem CEITEC −, sdružuje vědce z celého světa, jimž na většině postů nabízí časově omezené kontrakty. "Tímto způsobem udržujeme pružnost přístupů i šíři témat, jimž se věnujeme. Vědci od nás mají podporu ve vlastních komerčních aktivitách, přijdou-li s nápadem, jak zužitkovat 'vedlejší poznatky' z hlavního výzkumu," uzavírá Harald Isemann téma týkající se synergie vědy, kariéry i komerčních zájmů.

Synergie možností pomáhá

Proměnu rakouského hlavního města z kulturní metropole v ekonomické centrum, stejně jako změnu v uvažování vědců, kteří se často zdráhají o podnikání přemýšlet, ilustruje návštěva v další části areálu Neu Marx. Tím je nová budova kampusu s názvem Vienna Biocenter 3 − je natolik nová, že působí téměř liduprázdně; přesto v ní už dva roky sídlí jedna z nejúspěšnějších výzkumných firem, které se podařilo přijít s vlastní komerční aktivitou, jejímž prostřednictvím zčásti financuje svůj provoz.

Společnost Haplogen, spoluzaložená Georgem Casarim, špičkovým vědcem, na nějž se v místní kantýně s důvěrou obracejí doktorandi i podnikatelé, dokládá, že fyzické sblížení vědy a soukromých projektů má praktický význam: "Výhody kampusu jsou ohromné. Přestěhovali jsme se sem po dvou letech, jež jsme strávili ve skvělém vědeckém prostředí, ale synergie zdejších možností nám pomohla, abychom se skutečně rozjeli. Když potřebujeme nechat zkontrolovat laboratoře, najít si daňového poradce nebo třeba právníka, stačí se zeptat ve vedlejších dveřích. Máme okamžitě vyřešeno," vysvětluje Casari. Potvrzuje také, že jedním z prvních grantů, který jim umožnil nastartovat provoz, byl příspěvek z VBA. "Bylo to jedno z prvních potvrzení, že se můžeme pustit do práce, a bylo pro nás mimořádně důležité," říká Casari.

"Jde o oficiální politiku města Vídně," poznamenává generální ředitel VBA Gerhard Hirczi k otázce, kdo má nejsilnější slovo v určování směru, jakým se budou investice města ubírat. "Po pádu železné opony se Vídeň ocitla na nejlepším místě, odkud se dají ze Západu spravovat východní trhy a obráceně. Naším cílem je proměnit Vídeň ve vzdělanostní a ekonomické centrum," vysvětluje Hirczi.

Agenturu VBA v současnosti zaměstnávají zejména relokace zahraničních podniků: "V posledních pěti letech každoročně překonáváme rekord v počtu přesídlených firem. Loni jich bylo 178 a měly by zde spustit investice ve výši 290 milionů eur. Protože se nám v této oblasti daří, starosta Vídně nás pověřil také tím, abychom se ucházeli o nové sídlo Evropské lékové agentury. Naší kandidatuře nahrává, že systematicky posilujeme vědecký potenciál města, takzvaný science cluster," říká Gerhard Hirczi, čímž debatu vrací zpátky k příběhům jednotlivých podniků podobných Haplogenu.