Jestli přijde kontrola, tak ji zmasakrujeme! Odbojný výkřik přiletí od jednoho ze stolů v pivnici Obecnice v Unhošti, tříapůltisícovém městečku mezi Kladnem a Prahou.

Je sobota kolem čtvrté odpoledne a lokálem naproti gotickému kostelu svatého Petra a Pavla se vznáší štiplavý dým. Vypadá to, že všichni z asi desítky přítomných hostů kouří a cigaretu šlukuje paní výčepní i majitel podniku Ladislav Mynařík. Toho téma zákazu kouření ve všech českých restauracích, barech a kavárnách, jenž nastane o půlnoci z 30. na 31. května, kdy se slaví Světový den bez tabáku, pořádně rozpálí. "Tady se kouří i přes oběd, protože to vyžadují i policajti a úředníci, kteří k nám chodí! Zákaz je absolutní nesmysl. Česká kultura, to je přece pivo a k tomu cigáro," durdí se pan Mynařík.

Radka, dáma v červeném, bohatě zdobená stříbrnými šperky, sedící zády k televizní obrazovce, na níž běží přenos mistrovství světa v hokeji, vychutnává svou cigaretu a prohlašuje, že tráví nejspíš jeden ze svých posledních dnů v této pivnici. "Nebudu přece postávat na chodníku před kostelem jako šlapka," prohodí, když si představí blízkou budoucnost. V ní budou totiž kuřáci vykázáni před hospody, kde bude kouření povoleno. Podobně černě vidí dobu po 31. květnu i další štamgasti. Blížící se epocha jim přijde jako apokalypsa, kterou si ani dost dobře neumí představit. Majitel Mynařík se jako tonoucí chytá velmi tenkého stébla. "Věřím, že pan Fiala a ODS vyhrají volby a ten hrozný zákon zruší, jak slíbili," prohlašuje.

Majitel restaurace pak ukazuje na muže, který právě vchází: "Tohle je nekuřák a chodí mezi nás rád!" Štěpán Vaníček, čtyřicátník ve žlutém tričku, přitaká: "Ten zákon je blbost. Cigarety do hospody patří."

Přejdou do ilegality

Ani tvrzení lékařů, že jen v Česku kouření zaviní ročně 18 tisíc úmrtí, nebo třeba informace zveřejněná v časopise Americké kardiologické asociace, že v amerických a evropských městech, kde už léta zákaz kouření funguje, klesl počet infarktů zhruba o čtvrtinu, většinu osazenstva a personálu v navštívených hospodách nezviklá. Ti, kteří změnu možná vítají, zůstali v podnicích, do nichž jsme přišli, zticha. Kuřáky, kteří se rychle dostávali do ráže, by stejně nepřekřičeli. Protože jsme si záměrně vybírali kuřácká "doupata", možná tam ani žádní příznivci nového zákona nebyli.

Náš děda se dožil 90 let, přestože celý život kouřil. Tento argument spolu s odkazem na "specifickou českou hospodskou kulturu" jsme slyšeli v různých variantách několikrát. Nejsilnější odpor vůči novému zákonu zní ve venkovských lokálech. "Je tu ještě Ústavní soud," doufá v úspěch ústavní stížnosti namířené proti plošnému zákazu kouření a podané v březnu senátory Jaroslavem Kuberou (ODS), vlastníkem Synotu Ivo Valentou a několika dalšími Richard Hamouz, majitel a zároveň výčepní hospůdky V Zátiší. Ta stojí u silnice za obcí Chýně v okrese Praha­-západ.