Osmnáctiletá studentka Obchodní akademie v Chocni Michaela Moravcová oslepla ještě jako batole. Přestože se s handicapem vyrovnala a okolí jí vždy pomáhalo, cítí mezi sebou a zdravými lidmi jakousi zeď. Ta prý mizí jen zřídka, ve chvílích, kdy si může připadat zdravá.

"Všichni se snaží, ale stále je mezi námi bariéra. My jsme přitom nejšťastnější, když nás berou jako normální. Tahle hra by tomu měla aspoň trochu pomoci," říká studentka třetího ročníku Michaela a sáhne do žlutého sáčku pro malé dřevěné předměty různých tvarů. Čtverce, obdélníky, kolečka, trojúhelníky, lichoběžníky i další.

Se svými spolužáky Michaela vytvořila ojedinělou hru s názvem Olá, která zdravé i nevidomé spojuje. Založili studentský podnik a uspěli ve dvou soutěžích globální neziskové organizace Junior Achievement, jejíž českou kancelář založil v roce 1992 Tomáš J. Baťa.

Když dvě (ne)dělají totéž

Michaela Moravcová se zúčastnila například festivalu Nad oblaky pro talentované lidi se zdravotním postižením, kde zpívala píseň Vyznanie od Mariky Gombitové. Zpívat by chtěla i dál. Lucie Částková má podnikatelské plány. Kromě hry pro nevidomé i zdravé by chtěla časem vymyslet i aplikaci pro neslyšící.

Studenty čeká finále v Bruselu

V konkurenci více než padesáti týmů v dubnu obsadili druhé místo na Veletrhu studentských firem v Praze, před týdnem zvítězili v soutěži Social Innovation Relay o nejlepší pro společnost prospěšný podnikatelský nápad.

Princip hry je jednoduchý. Zdraví si zavážou oči šátkem a všichni se střídají v házení kostkou, na které jsou vyřezané stejné tvary, jako lze nahmatat v sáčku. Vrhající pak oznámí, co mají ostatní jen s využitím hmatu vyhledat. Soutěžící se také dohodnou, kolik předmětů musí najít, případně jaký je časový limit. Vítězí ten, kdo například kolečka v požadovaném počtu vyloví jako první. Lze stanovit i počet bodů za jedno vítězství a také počet hracích kol.

"Hru si vyzkoušelo už 200 lidí a dobře se u ní pobavili. Ti zdraví se při ní navíc dostanou do pocitů nevidomých, kteří zase dostanou jedinečnou příležitost účastnit se hry, kterou může hrát každý," říká Michaelina spolužačka a spoluautorka hry Lucie Částková.

V obou soutěžích pořádaných organizací Junior Achievement budou studenti z Chocně reprezentovat Česko na celosvětovém finále. Superfinále prvního podniku se odehraje v červenci v belgickém Bruselu, druhá soutěž proběhne on-line už příští středu. Choceňské studenty čeká tvrdá konkurence desítek evropských, asijských a amerických týmů.

Pokud by uspěli, bylo by co slavit. "Ještě žádná česká studentská firma z české pobočky Junior Achievementu se v celosvětové soutěži neumístila. Nyní nám dávají šance. Cítíme proto trochu tlak, aby se to povedlo," řekla sedmnáctiletá Lucie.

Co si musí dívky posílené o jednoho spolužáka na finále připravit? "Sepíšeme výroční zprávu, kde budou údaje o prodejích a marketingu. Musíme zvládnout panelový rozhovor, prezentaci výrobku, jeho předvedení u stánku, připravit si propagační video. Zejména pro finále v Bruselu je toho opravdu hodně," říká Lucie. Vše je samozřejmě potřeba předvést v angličtině.

Ze studentské firmy opravdová

To nejdůležitější ale přijde až po soutěži. Ze cvičného studentského podniku se chystají udělat opravdovou firmu. Zákaznický potenciál originálního nápadu je podle odhadů slušný. Hru, kterou mohou hrát společně nevidomí a zdraví, dosud nikdo nevyrábí. Nevidomých je přitom v Česku 12 tisíc, škol, školek, nemocnic a ústavů, kde by se mohli hrou společně zabavit zdraví i nemocní, stovky.

"Pět her už se prodalo, kvůli finále v Bruselu nyní necháváme vyrábět dalších padesát kusů. Připravujeme kalkulaci, aby byl celý projekt udržitelný. Končí legrace, už nejde jen o soutěž, naším cílem je hlavně to, aby studenti uspěli s podnikatelským záměrem," uvedl učitel a vedoucí studentského projektu Radek Kroulík. Zatím se hra prodávala za 249 korun, až se bude vyrábět ve velkém, měla by stát kolem 300 korun.

Michaela bude jen radit

Lucie je rozhodnutá společnost založit, s ní možná do skutečného dobrodružství na trhu půjde spolužačka, která teď na nějaký čas pracuje v USA. Účast zvažuje i spolužák, jenž skupinu rozšíří pro prezentaci v Bruselu.

"Kdyby ale nikdo nechtěl, půjdu do toho sama. Můj dědeček kdysi vlastnil v Hradci Králové hotel, který mu komunisté vzali, možná mám po něm podnikatelské geny," říká dívka z malé vsi Zářecká Lhota poblíž Chocně.

Zato Michaela se do skutečného podnikání pustit nechce. "Jsem ráda, že jsem u toho byla, že jsem mohla pomoci, ale není to úplně obor, který bych chtěla dělat," řekla spíše humanitně orientovaná dívka, jejíž největší zálibou je zpěv.

Účastnila se proto už několika amatérských celostátních soutěží, v některých postoupila do finále. Studovat by chtěla dál na vysoké škole, nejspíš jazyky nebo psychologii. "Ráda ale spolužákům, kteří se do podnikání s hrou pustí, vždy poradím. Zůstanu takovým přítelem na telefonu," říká.