Fotografický blog Humans of Prague publikuje portréty lidí z pražských ulic. Snímky a doplňující texty jsou svědectvím letmých setkání mezi fotografem a neznámým člověkem. Cílem blogu je seznamovat čtenáře s rozmanitostí lidí, jejich myšlenek a příběhů v současné Praze.

1.

"Byla to jedna velká rána. Když vychováváte syna a on vám v dvaadvaceti umře, tak je to dost drsné. Už je to osm let, ale není dne, abych na toho kluka nemyslel. Hodně mě to změnilo. Jsem dnes uzavřenější, většinu času zamlklý. Mám úplně jiné priority. Už na ničem nelpím, už nejsem takový pedant a puntičkář. Do té doby jsem se v životě snažil být stoprocentní, ale zjistil jsem, že to nejde. Říká se, že člověk má zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Mně se to všechno povedlo. Jenže o syna jsem přišel a dnes vím, že strom může uschnout a barák že se jednou zbourá. Nevím, jestli je to dobře, anebo ne, ale pochopil jsem, že na sebe člověk nemusí být tak tvrdý."