Nikdy jsem nedostala pěknou kytku v běžném květinářství, vždycky jsem odcházela tak trochu s pláčem," popisuje jeden z impulzů, které ji vedly k založení květinové farmy Loukykvět, Karolína Benešová. Stejně jako ostatní farmáři se chtěla i ona − doslova − vrátit ke kořenům a začít pěstovat květiny, které mívaly v zahradách naše prababičky. Nebo se alespoň vymezit vůči většinovým květinám z dovozu, při jejichž pěstování je často zneužívána levná pracovní síla.

Existence fairtradové kávy či tropického ovoce je poměrně známým faktem. Na českém trhu se ale pozvolna objevují i "férové" květiny. Má­-li zboží certifikát Fair Trade, znamená to mimo jiné, že se pracovníkům na farmách v rozvojových zemích dostane spravedlivého platu, mají dostatek ochranných pomůcek a dbají na ochranu životního prostředí. České květinové farmy se zase snaží o to, aby ke koncovému zákazníkovi nemusela květina putovat přes půlku zeměkoule. Většinu rostlin pěstují samy od semena.

Květina je stálicí − oblíbeným dárkem k výročí, k Valentýnu nebo za úspěšnou maturitu, průměrný Čech koneckonců v loňském roce za zboží tohoto druhu utratil přes 1000 korun. Pro květinové farmáře je to tedy rozhodně byznys s dobrým potenciálem. "Jde o nový fenomén, který vzbuzuje zájem hlavně tím, že lidé jsou přesyceni dovozem ze zahraničí a chtějí něco místního," říká Jiří Horák, předseda Svazu květinářů a floristů České republiky. Svaz před čtyřmi lety vytvořil ochranné označení Česká květina, kterým označují svoje nejlepší produkty tradiční pěstitelé kvalitních tuzemských rostlin.

Jakkoliv idylicky ale vypadá představa vlastnit květinovou farmu, realitou je permanentní mírný nebo větší stres z toho, zda vám vše vykvete včas, jestli nepřijdou kroupy nebo jak se bude nevěstě líbit kytice a výzdoba. Je to prostě podnikání jako každé jiné, se svými klady a riziky.

Po revoluci spousta českých zahradníků přestala s pěstováním, ­finančně je zruinovaly právě levné květiny ze zahraničí, jiní skončili sami od sebe. Teď však dorůstá generace nových pěstitelů okrasné flóry.

Květinářství na kole

Žižkovský obchůdek s květinami, které pocházejí výhradně od českých pěstitelů nebo ze zahraničních květinových farem s Fair Trade certifikací, stál na začátku podnikání Michaely Krobové. O rok později, na jaře 2014, když si už nějakou dobu pohrávala s myšlenkou založit vlastní květinovou farmu, si vzpomněla na starý inzerát v časopise Zahrádkář. Jistý pán v letech tehdy nabízel k pronájmu své zahradnictví. "Zavolala jsem mu a on mi řekl, že pozemky ještě má, ať přijedeme. Tady už byl plevel vyšší než my, ale viděla jsem, že tu je použitelný skleník, studna, a hlavně kvalitní půda. On tu 50 let zahradničil. A tak jsme si plácli," přibližuje Michaela vznik svého projektu Green Decor.

První rok provozu farmy byl těžký. Zájem ještě nebyl tak velký a nemalé množství květin, které vypěstovali, pak zase zkompostovali. Zároveň jim nějakou dobu trvalo vychytat vše tak, aby měli stále z čeho kytice vázat, aby stále něco kvetlo. Odbyt se ale zvyšoval a nyní se naopak potýkají s nedostatkem květin a personálu. Od loňska jim dvakrát týdně vypomáhají lidé z organizace Kokoza, společensky prospěšného podniku, který se zaměřuje na propagaci kompostování a pěstování ve městě a zároveň nabízí pracovní uplatnění lidem se zdravotním znevýhodněním.

Ozeleňování měst a zvelebování veřejných prostor se koneckonců věnuje i Green Decor. "Nechtěli jsme působit příliš babičkovsky, jak na někoho české kytky působí, ani moc romanticky, jak se někdy například luční kvítí prezentuje," konstatuje Michaela, která vystudovala zemědělskou univerzitu a během studia pracovala v britské firmě Lush, jež vyrábí a prodává přírodní kosmetiku.

Ačkoliv se zlepšuje povědomí o tom, jak funguje většinový květinový průmysl, je podle Michaely Krobové potřeba zákazníky stále kultivovat. "Setkávám se s lidmi, kteří vůbec neznají značku Fair Trade. Pro mě je to nepochopitelné, ale spousta lidí o tom neví ani v potravinách, natož v květinách," posteskne si. Green Decor vlastní spolu se svým partnerem Ondrejem Bálintem, jenž částečně pracuje v IT a částečně na farmě, a také se svou kamarádkou Ivanou Kopřivovou. Momentálně mají v plánu začít s ekologickým rozvozem květin na kole. Bicykl bude mít první dvě zastávky na Hradčanském náměstí a na Vítězném náměstí u Café Šesták.

Svůj první záhon měla Míša už v pěti letech, ve třetí třídě vytvořila první aranžmá. Její babička jí později řekla, že by se jí líbilo, kdyby navrhovala zahrady. Pozitivní vztah k půdě má i její půlroční syn Toník: "Když jsem ho dala na deku, objevila jsem ho za chvíli o kus dál s břichem černým od hlíny. Myslím, že ho zahradničení bude bavit…," usmívá se Michaela.

Naše kytky jsou jiné