Před několika měsíci oslavil pětačtyřicátiny. Vypadá mladší a je plný energie. Ještě než se stačíme posadit a začít si povídat, zmíní se, že čte mé články o krizi středního věku. Třeba ten, ve kterém jsem psal, že jedním z průvodních znaků jsou rozvázané tkaničky a rozepnutý poklopec. Ukáže na svoje boty, elegantní a perfektně zavázané. "S tím naštěstí ještě problém nemám. Tkaničky si zavazuju dobře, i vestoje. Ale to jen proto, že každý den ráno cvičím jógu," říká.

Jóga vás přitahuje ze spirituálních důvodů?

Spíš zdravotních. Před sedmi lety jsem měl velký problém se zády a věděl jsem, že se sebou musím něco začít dělat. Cvičení je jedna z těch věcí.

Co se stalo?

Skřípnutý nerv kvůli ochablým svalům podél páteře. Já už zhruba od pětatřiceti cítil, že něco není v pořádku, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Takže se to tak dlouho hromadilo, až z toho byl velký problém.

Mluvíte záhadně. Co nebylo v pořádku?

Moc jsem v životě upřednostňoval práci. Já mám ohromné štěstí, že dělám to, co mě baví. Což na druhé straně přináší riziko, že si včas neuvědomím, kdy je toho na mě opravdu moc. Přišlo jedno varování, měl jsem zablokovaná záda, ale za týden to bylo pryč a já všechno nechal v zaběhnutých kolejích. Takže se to vrátilo. Stalo se mi to na Slovensku v hotelovém pokoji. Ležel jsem metr a půl od mobilního telefonu, ale nemohl jsem se k němu za čtyři hodiny dostat. Až přišla uklízečka, viděla mě na zemi a říká: "Hm, pánko měl večírek." Ale pak mě vezli sanitkou do nemocnice. Za dva dny mě převezli do Zlína, ale já si ty první dny nepamatuju. Byl jsem v nemocnici tři týdny. A když vám není ani čtyřicet a jste ve stavu, kdy se sám ani nevyčůráte, chcete s tím něco dělat.

Cvičit jógu?

Je to jedna z těch věcí. Obecně jsem začal zase víc sportovat. Jako kluk jsem hrával tenis nebo hokej, ale postupně sport vytěsnila práce. Když jsem ležel v nemocnici a nemohl se hýbat, řekl mi primář Skalka: "Zuby si taky čistíte každý den, takže teď budete navíc ještě cvičit." Ono to jde. Snažím se cvičit minimálně šestkrát týdně. V jednom článku jste psal, že denně běháte a že se vám na tom líbí, že nepotřebujete nic jiného než tenisky a vůli. Se cvičením je to podobné. Snažím se ale dělat i další věci, třeba hrát tenis a chodit s hůlkami do přírody.

Pavel Dvořáček (45)

◼ Po absolvování gymnázia v rodné Kroměříži šel studovat na pražskou VŠE. Podnikat začal ještě na vysoké škole – vedl firmám účetnictví a organizoval rekvalifikační kurzy.
◼ Později začal obchodovat s cennými papíry a působil ve firmě Dominick and Dominick, kterou spoluvlastnil František Chobot. Odtud pak odešel do Motoinvestu Pavla Tykače.
◼ S několika svými kolegy následně založil firmu Moravia Holding, která skupovala podíly ve firmách, jimž se nedařilo, a po obnovení ekonomické prosperity tyto podíly se ziskem prodávala.
◼ Do firmy Rudolf Jelínek vstupoval rovněž v situaci, kdy na tom společnost nebyla ekonomicky dobře. V této společnosti však již setrval a svou strategií ji dovedl k současnému hospodářskému růstu.

Točíme se kolem krize středního věku. Máte ji?