Díky přelomovému objevu českých vědců bude americká farmaceutická společnost Ignyta léčit pacienty se specifickým nádorem slinných žláz.

Profesoři Alena Skálová a Michal Michal z jedné z největších evropských patologických laboratoří už před několika lety zjistili, že se v tomto nádoru ukrývá stejný zmutovaný gen, jenž spouští rakovinu, jako ve vzácném nádoru prsu. Lék Entrectinib, který Ignyta vyrábí, dokáže najít tento zmutovaný gen a "vypnout" jej až v 80 procentech případů, takže se rakovina dál nešíří. Například nádor slinných žláz dokáže lék výrazně zmenšit do měsíce.

"Je to velký rozdíl proti běžné léčbě rakoviny, která nepůsobí přímo na nádor, ale vybije všechno," hovoří o chemoterapii, nejčastější onkologické léčbě, Skálová. Většina pacientů v klinické studii, kde se lék před vstupem na trh zkouší, jej podle ní snáší velmi dobře a nemá žádné velké nežádoucí účinky.

Upozorňuje ale na to, že medikament nedokáže zabránit návratu rakoviny a ta se u většiny pacientů znovu po několika letech objeví jinak, na což už tato léčba nestačí. "Důležité je, že se nemocným prodlouží život, a to až o desítky měsíců," uvádí vědkyně.

Medikament cílené onkologické léčby by mohl být na českém trhu už za dva roky a měl by se používat při léčbě všech nádorů se stejnou mutací, což jsou nádory slinných žláz, prsu, měkkých tkání atd.

"Je to velmi přelomové," říká Steven Potts, který má v Ignytě na starosti záležitosti globální medicíny a diagnostiky. "Na druhou stranu, tato mutace je v jednom ze sta nádorů slinných žláz nebo v jednom z pěti set nádorů prsu," dodává Potts.

Plzeňská Bioptická laboratoř se má navíc stát "spádovým" centrem pro Evropu, kam budou nemocnice a lékaři posílat všechny nádory, aby je čeští vědci otestovali na přítomnost zmíněného genu.

Tím budou hledat vhodné pacienty pro léčbu Entrectinibem, která je velmi nákladná − stojí kolem sta tisíc korun. Pokud vědci v Plzni najdou zmutovaný gen, v rámci několika dní se pacienti budou moci začít léčit.

Zároveň mají plzeňští patologové pro Ignytu hledat neznámé nádory se stejnou mutací.

Laboratoř, kterou profesor Michal založil v roce 1993, tím získá silného partnera a také peníze, kterými bude moci financovat především genetická vyšetření.

"Díky finanční podpoře drahé diagnostiky můžeme publikovat nové objevy. Teď se zdá, že jsme na stopě dalšího zmutovaného genu v jiném nádoru slinných žláz, který půjde také vyléčit," říká profesorka Skálová.

Pro světové farmaceutické firmy je spojení s českými vědci výnosné. Například patenty profesora Antonína Holého v oblasti HIV vynesly největší biotechnologické společnosti světa Gillead miliony dolarů. Jen za posledních deset let byla schopná Ústavu organické chemie a biochemie, kde Holý pracoval, poslat 20 miliard korun jako poplatky za licence. Tržní hodnota firmy tvoří 106 miliard dolarů. Ignyta je mnohonásobně menší, tržní hodnotou nedosáhne ani na miliardu dolarů, oproti biotechnologickému odvětví jako celku se jí ale letos mimořádně daří. Na burze vzrostla hodnota jejích akcií o téměř 185 procent, segment přitom vzrostl o necelých 30 procent.

Podíly v Ignytě mají také fondy, mezi kterými je například Black Rock. Dokazuje to tak, že cílené léčbě rakoviny věří jeden z největších investičních fondů na světě.

Vědci z plzeňské laboratoře jsou v objevování nádorů jedni z nejúspěšnějších na světě, od založení pracoviště jich našli 12.

Poslední objev, který publikovali letos, se týkal rakoviny varlat. Profesor Michal se svým týmem objevil ve varleti stejný nádor, který se vyskytuje i ve slinivce břišní. "Ten nádor je znám už od 70. let, ale nikdo netušil, že by mohl být i ve varleti. Když ho ve varleti objevili, diagnostikovali ho špatně a nazvali jej jinak. Díky nové diagnostice se povedlo zlepšit klasifikaci a nabídnout části pacientů přesnou terapii," vysvětluje Skálová.

V laboratoři nyní pracuje 270 lidí, je to jedna z největších patologických laboratoří v Evropě. Ročně se tady otestují nejrůznější nádory (i nezhoubné) téměř milionu Čechů.
Loni laboratoř utržila téměř 376 milionů korun.