Mám úžasný tým lidí, kteří to zvládají se mnou, já sám jsem jen takový… kormidelník," říká mi Leopold Bareš v kanceláři v pražských Strašnicích, když mu gratuluji k dvoumiliardové zakázce, kterou právě získal v Londýně. Je to dosavadní vrchol příběhu jeho firmy Sipral, která už 25 let opatřuje nejrůznější budovy nádhernými, velmi sofistikovaně vymyšlenými a dokonale provedenými plášti ze skla a lehkých kovů. Jakmile má dům komplikovanější a netuctový výraz, jdou architekti za Leopoldem Barešem, aby se svými kolegy vymyslel, jak toho dosáhnout.

Sipral zhmotňuje jejich sny. Na něm samotném je přitom vidět, že zůstává v klidu a jaksi… nad věcí. Jako by se pořád psala 90. léta, kdy se pracovalo hlavně pro radost a pro možnosti, jež nabízelo svobodné tvoření. A kdy kravaty nosili jenom lidé bez nedostatku fantazie.

Máte nějaké krédo?

Mé nejoblíbenější je to, že jedinou mojí jistotou je nejistota.

To je dost drsné…

Ale já to tak opravdu mám. Tím, jak jsme zákaznicky orientovaní, nevím, co bude zítra: jestli se něco podělá nebo jestli mi někdo zavolá, že by nás rád pozval do tendru. Plánování na tři měsíce den po dni dopředu neznám. Ty věci, které dělám, nejsou založeny na jistotě předem daného výsledku. Nechci, aby to vypadalo, že žijeme v chaosu, ale život se opravdu odehrává v nejistotách. Pokud jedeme na jistotu, tak to znamená, že jsme v pohodlné zóně, která ne­umožňuje zlepšení se a přináší stagnaci. Jde o to, naučit se s nejistotami pozitivně vycházet.

Čím jste se chtěl stát jako kluk?

Možná kominíkem nebo popelářem… Nejsem si tím už jistý. Ale jasně si vzpomínám, že jsem si neustále stavěl nějaké obydlí. Obkládal jsem si svůj vlastní pokojík. V deseti letech jsem si vyrobil svoji vlastní cirkulárku… Byla mi vždycky blízká logika stavění. Budování staveb. Proto jsem šel po gymplu v Mostu, odkud pocházím, do Prahy na stavební fakultu.

Leopold Bareš (55)

◼ Studoval na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického, které absolvoval v roce 1985.

◼ V roce 1991 založil firmu Sipral (silikonové produkty a aplikace), která se od té doby podílela na vzniku více než tří stovek staveb v České republice, Anglii, Dánsku, Francii, Lucembursku, Německu a Slovensku.

◼ Dnes má Sipral svou dceřinou společnost ve Velké Británii a pobočky v Paříži a Kodani.

◼ Klíčové stavby: Zlatý Anděl v Praze (architekt Jean Nouvel), The Park v Praze na Chodově (Jakub Cigler), City Tower v Praze na Pankráci (Richard Meier), Palmovka Park II v Praze (Josef Pleskot), Fondation Louis Vuitton v Paříži (Frank Gehry), Arena v Nanterre (Christian de Portzamparc), spalovna Amager Bakke v Kodani (Bjarke Ingels). V listopadu 2015 Leopold Bareš odstoupil z pozice ředitele a firmu od té doby vede Radim Koštial a management, který Sipral od začátku spoluvytvářel.

◼ Leopold Bareš řídí firmu z pozice předsedy představenstva a nadále se věnuje design a business developmentu.

Být architektem vás nelákalo?

Ne. O tom jsem neuvažoval. Nikdy. Navrhnout dům bych si netroufal ani dnes, i když bych to možná zvládl na úrovni nejhoršího architekta. Baví mě vymýšlet jednotlivé věci tak, aby do sebe zapadaly, ale ne abych řešil základní prostorové, hmotové a komunikační aspekty stavby.

Před 25 lety jste s partnery založil Sipral. Napadlo by vás tehdy, že budete fungovat tak dlouho?

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se