Nadpoloviční většina čtenářů Hospodářských novin v práci tráví více než běžných 8,5 hodiny. Efektivní jsou ale v průměru jen čtyři až šest hodin. Polovina z nich by si přála pracovat méně času než nyní a čtvrtina by uvítala flexibilnější pracovní dobu. Vyplývá to z ankety vydavatelství Economia, které se zúčastnilo téměř 2200 respondentů. Zatímco kratší pracovní týden je v Česku zatím hudba budoucnosti, pružnější pracovní doba u řady povolání už není problém. Jak ale potvrzují výsledky ankety, velká část zaměstnavatelů v tomto ohledu stále nedokáže svým pracovníkům vyjít vstříc.

"Mám pevně daný příchod a odchod a přes to nejede vlak. Stane se, že není co dělat, ale stejně v práci musím být. Volnější režim by na mé pozici určitě šel. Tlačíme na ředitele, aby nám umožnil flexibilnější pracovní dobu, ale zatím se nám to nedaří," líčí laborant z mělnické firmy, která vyrábí plastové desky.

Podobnou zkušenost se striktními příchody a odchody má i koncipientka z nejmenované pražské advokátní kanceláře. "Moje pracovní doba začíná v půl deváté ráno a končí v sedm hodin večer kromě pátku, kdy můžeme odejít v pět hodin odpoledne. Ze začátku bylo těžké sedět zhruba 10 hodin v práci, ale časem jsem si zvykla. Bývám tam často déle, dvakrát až třikrát týdně odcházím mezi devátou a desátou večer. Navíc občas pracuji o víkendech. Uvítala bych, kdyby jí bylo méně," říká.

Loni Češi v zaměstnání trávili v průměru 41,7 hodiny týdně. Podle údajů Eurostatu se tak v počtu odpracovaných hodin řadí na šesté místo v Evropské unii po Polsku, Portugalsku, Rakousku, Velké Británii a Řecku. Tuzemsko se přitom moc neliší od evropského průměru, který představuje 41,4 hodiny práce týdně. Rozdíl oproti zahraničí je ale nízká míra pružného uspořádání pracovní doby, jako je její zkrácení, práce na dálku či flexibilní pracovní režim. Například zkrácené úvazky má v Česku jen šest procent lidí, zatímco třeba v Dánsku čtvrtina a v Nizozemsku dokonce polovina.

Svoboda v mezích

Určitou míru svobody s ohledem na pracovní dobu má podle průzkumu Jobs Index společnosti LMC asi 44 procent českých zaměstnanců. "Většinou jde ale jen o částečnou flexibilitu, pracovníci mají jasně daný čas, kdy musí v práci být, a o zbytku pracovní doby si mohou rozhodnout sami. Podobné je to i v případě home officu, který může využívat zhruba 22 procent zaměstnanců, ale obvykle jen několikrát do měsíce. Pracovat z domova kdykoliv mohou dvě až čtyři procenta lidí. Postupně ale začínají firmy pravidla uvolňovat," podotýká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik firmy LMC, která provozuje portály Jobs.cz, Práce.cz či Seduo.cz.

Jak a kdy Češi pracují

Velká část firem flexibilní režim nabízí pouze na některých pozicích, případně jen maminkám, které jsou na rodičovské nebo se z ní vracejí do práce, důchodcům či studentům. Zájem o pružnější pracovní dobu mají ale podle průzkumů všechny skupiny zaměstnanců. Třetina lidí by kvůli tomu dokonce byla ochotná změnit práci. Obzvlášť mladší generace volnější pracovní režim často považuje za samozřejmý benefit.

Flexibilitu nemají jen ajťáci, ale i prodavačky a právníci

Právě v reakci na požadavky mileniálů a také v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků přibývá firem, které se tímto tématem zabývají. Zatímco dříve byl volnější pracovní režim výsadou jen některých oborů, jako třeba IT, v současnosti jej začínají nabízet společnosti napříč odvětvími. Obchodní řetězce PennyMarket a Lidl například umožňují zaměstnancům svých prodejen pracovat formou zkrácených úvazků a e-shop Alza zase nechává své zaměstnance oproti dřívější době trávit více času prací z domova.

Flexibilita proniká i do tak konzervativních oborů, jako je advokacie. "Učíme se přizpůsobovat jednak přístupu dnešní generace, ale i tomu, jak se s různými životními fázemi mění potřeby našich kolegů. Snažíme se jim vyjít vstříc ať už flexibilní pracovní dobou, sníženým úvazkem či home officem. Někdy ale jde i o několikatýdenní či několikaměsíční volno například na vyřešení určité životní situace," líčí Dana Schweigelová, partnerka advokátní kanceláře Glatzová & Co.

Z několika desítek firem, které HN oslovily a které flexibilitu v práci zavedly, přitom 90 procent uvedlo, že díky tomuto kroku jsou jejich zaměstnanci spokojenější. U třetiny společností se zároveň zvýšila produktivita a u čtvrtiny se to pozitivně projevilo i na výsledcích firmy. Softwarová firma Microsoft si dokonce k tématu zpracovala studii, podle které flexibilita ve firmě pomohla lépe sladit práci a osobní život 84 procent pracovníků. Česká pobočka už čtyři roky zaměstnancům umožňuje práci odkudkoliv. "Když nemohu dorazit na schůzku, připojím se přes Skype. Všechny dokumenty si sdílíme v cloudu, takže si je mohu otevřít kdekoliv a spolupracovat s kolegy na dálku," přibližuje HR ředitelka českého Microsoftu Nadine MacDonaldová.

Čtyřdenní pracovní týden Česko zatím nečeká

Zatímco uvolňování pracovní doby je v tuzemsku stále častější trend, její plošné zkracování se zatím nechystá. Kromě výjimek, jako jsou dvousměnné a třísměnné provozy či práce v podzemí, kde je zákonem stanovený nižší počet pracovních hodin, je standardní pracovní doba 40 hodin týdně. Pracovní týden se přitom naposledy zkracoval ze šesti dní na pět v roce 1968. S nastupující automatizací a robotizací se hovoří o tom, že v budoucnu by mohl mít jen čtyři dny.

Výsledky experimentů s kratším pracovním týdnem v zahraničí jsou ale zatím spíše rozporuplné. Zatímco na Islandu se jim tento model osvědčil, ve Švédsku a v americkém státě Utah pokusy selhaly. Čtyřdenní pracovní týden zatím není příliš reálný ani v Česku. Aby jej bylo možné zavést, musela by se nejprve výrazně zlepšit produktivita práce. "Kratší pracovní týden zní lákavě, ale pro Česko to je hudba budoucnosti. Toto opatření si může dovolit pouze stát se znalostní ekonomikou a výjimečnou efektivitou práce s extrémně vysokou přidanou hodnotou. Robotizace se sice tímto směrem ubírá, ale do stavu snížení počtu pracovních dní máme opravdu ještě hodně daleko," upozorňuje Radovan Hauk, partner poradenské společnosti BDO.

Jak a kdy Češi pracují