Původní český komiks zažívá v posledních patnácti letech obrodu, současně jsou ale populární superhrdinské komiksy ze zahraničí, ať už papírové nebo digitální, a jejich filmová zpracování. Známým českým osobnostem jsme položili tři otázky:

1. Který komiks je váš nejoblíbenější a proč právě ten?

2. Který komiks jste četl naposledy a kdy?

3. Které filmové zpracování komiksu se vám líbilo a čím vás zaujalo?

Tomáš Zima, rektor UK

Tomáš Zima1. Moje nejoblíbenější jsou Foglarovy Rychlé šípy, zejména ty ilustrované Janem Fischerem, protože si je pamatuji z dětství a myslím si, že zásady, jimiž se Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka řídili, jsou aktuální i dnes. Jen se mi zdá, že se jimi řídí čím dál méně lidí.

2. Teď už komiksy prakticky nečtu. Tedy kromě těch, které jsem četl se svými dětmi, když byly malé – ale i to už je dost let. V posledních letech mě nicméně zaujala komiksová zpracování "velkých dějin" dvacátého století, zejména válek na Balkáně: například Bezpečná zóna Goražde, což je komiks, na který mě upozornili mí studenti.

3. Když už jsem zmínil Rychlé šípy, vzpomínám si na televizní seriál Záhada hlavolamu, kde hrál tajemného Široka Jan Tříska. A občas, například v letadle, si odpočinu třeba u Kapitána Ameriky.

Pavel Jechort, generální ředitel finanční společnosti Suri

1. Dobrodružství Luthera Arkwrighta je asi to nejlepší, co jsem v podobě komiksu četl. Kniha u nás vyšla v roce 2005 a je i po řemeslné stránce skvěle udělaná. V posledních třech letech čtu Zámek a klíč, který u nás vychází celkem nepravidelně. Pak je to samozřejmě srdcovka Hellboy. Mám rád povídky od H. P. Lovecrafta a asi tam bude nějaká spojitost, protože jak Zámek a klíč, tak Hellboy obsahují citace této tvorby.

Pavel Jechort

2. Naposledy jsem četl komiks mezi svátky, než vánoční klid násilně ukončila práce. Dostal jsem od sestry další Zámek a klíč, což je už taková naše vánoční rutina. V posledních letech si komiks netahám do metra, ale v klidu si k němu sednu doma, pořádně si rozsvítím a snažím se četbu si v klidu užít.

3. Mám rád oba filmy s Hellboyem, ten první asi o kapku víc. Není to sice totožný pocit jako z knih, ale opravdu se mi líbí vizuální styl, jakým režisér Guillermo del Toro dotvořil postavy a svět, ve kterém se pohybují. Líbí se mi i Nolanův Batman a Snyderův Muž z oceli, byť původní Superman z Christopherem Reevem je naprostá klasika. Nejsem ale přílišným zastáncem toho, že by z komiksů měla vznikat temná dílka s psychologickým přesahem, protože pak rychle narazíte na hranice žánru a formátu. Myslím, že má jít hlavně o zábavu postavenou na fantazii díky propojení textu a obrazu. Chci-li něco těžšího, určitě mám spoustu prověřenějších možností.

Ester Geislerová, herečka a vizuální umělkyně

IMG 5560

1. Oblíbených komiksů mám víc. Doslova zbožňuji americkou sérii o Židovi přeživším holokaust Maus 1 a 2, protože to byl první opravdu "silný" komiks v mém životě. Zapsal se mi do srdce. Líbí se mi také komiks Magda od mojí sestry Lely Geislerové, je překrásně nakreslený a mám z něj husí kůži. Dále je to Šitíčko od Marjane Satrapi, v podstatě záznam důvěrných rozhovorů íránských žen. A nesmím zapomenout na Craiga Thompsona a jeho komiks Pod dekou.

2. Asi před třemi měsíci se mi dostal do ruky komiks o balkánském konfliktu Otčina od jugoslávské autorky Niny Bunjevac.

3. Jednoznačně Persepolis, první íránský komiks od Majane Satrapi. Vznikl z něj dojemný a zajímavý 2D film, nádherně namluvený ve francouzštině. S humorem ukazuje rozdíly evropské a arabské kultury, hrůzy války i to, jak se cítí dospívající cizinka v cizí zemi.

Petr Koblic, ředitel Burzy cenných papírů Praha

MG 28321. Mým nejoblíbenějším komiksem jsou Tintinova dobrodružství. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem to prostě hltal. A ten skvělý anglický překlad mi zároveň tenkrát ohromně pomohl s angličtinou. Před pár lety, když se k tomu dostali moji kluci, jsem si dal s chutí repete.

2. Letos o Vánocích. Manželce jsem totiž koupil komiksovou Kytici, zpracovanou předními českými výtvarníky. Krásná věc.

3. Zmínil bych dvě. Tím prvním je Alois Nebel – výtvarně prostě skvělé zpracování. A potom Čtyři vraždy stačí drahoušku, jako skvělá parodie na bohužel zahraniční barvotiskové krimikomiksy z padesátých a šedesátých let.

Michal Suchánek, výtvarník

1. Konkrétní titul asi nedokážu jmenovat, ale v průběhu let se objevilo několik komiksů nebo jejich tvůrců, kteří mě nějakým způsobem ovlivnili, a ke kterým se rád vracím. Velkou roli v tom sehrál pochopitelně věk, takže zatímco v dětství mě nejvíc ovlivnil Čtyřlístek, o pár let později už to byl nekompromisní Simon Bisley a posléze například Jean Giraud vystupující pod pseudonymem Moebius. Na komiksu je krásné, že spojuje výtvarnou stránku s tou literární, a proto si dokážu užít i vcelku obyčejné příběhy, pokud jsou zpracovány dostatečně poutavou výtvarnou formou. To samozřejmě funguje i naopak, člověk odpustí slabší kresbu v momentě, kdy je pohlcen samotným příběhem.

Michal SuchA nek foto2. Máme za sebou vánoční svátky a to pro mě byla ideální příležitost si nějaký komiks přečíst.  Jelikož jsem velkým fanouškem žánru sci-fi, vybral jsem si LOW, Volume 1 – Awakening a komiks Sweet Tooth, což je spíš minimalistický příběh z postapokalyptického světa, ale díky tomu se čte relativně snadno a rychle.

3. Je pravda, že v kině nevynechám žádný z komiksových filmů, ale zároveň musím přiznat, že už začínám být unavený ze všech těch klasických superhrdinů, které jsme měli možnost vidět za několik posledních let. Přesto mě fascinuje, jak vydavatelství Marvel dokázalo najít způsob, díky kterému divákům prodá i film, v němž jednu z hlavních rolí představuje chodící strom a mluvící mýval. Vsadili na vtip a nadsázku. Nicméně osobně mě vždy potěší něco, co nespadá do klasické superhrdinské škatulky, jako byl třeba Kingsman: Tajná služba. Hrozně rád mám Pátý element, což není přímé filmové zpracování žádného komiksu, ale pro mě osobně film oplývá výraznou komiksovou estetikou.