Když se má eurokomisařka Věra Jourová vyjádřit k genderovým předsudkům, vrací se do bájné historie. "Nazývám to 'Syndrom Kněžny Libuše'. Tedy mýtus, že ženy nemohou vládnout a rozhodovat," říká Jourová. Česko přitom patří dlouhodobě mezi nejhorší evropské země v rozdílném odměňování žen a mužů i v zastoupení ve vrcholných pozicích, ať už v byznyse, či státní správě. Ani v právnických profesích se nedaří ženy na vrcholové pozice dosazovat. Podle Jourové se nadpoloviční většina evropských soudkyň pohybuje v prvních instancích. "Čím výše jdeme v soudní hierarchii, tím méně žen zde najdeme. Česká republika je typickým vzorkem tohoto jevu," říká Jourová.

Nevyváženost a feminizace soudnictví

Domácí statistiky ukazují, že je v justici celkově přes šedesát procent žen, ale třeba u Nejvyššího soudu je to už jen necelá čtvrtina. To kritizuje například veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. "Předsedkyni krajského soudu máme jen jednu a dále pak jednu místopředsedkyni Ústavního soudu. Více žen ve vrcholových funkcích aktuálně není. Ale to bohužel není jen problém justice, podobné rozložení nalezneme v mnoha úřadech," říká ombudsmanka a dodává: "Vedení nejvýznamnějších právnických institucí v Česku na mě často působí jako uzavřený pánský klub."

Právničky jsou mnohdy efektivnější
Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se