Jaký opravdu je Ryzlink rýnský

Jak je Ryzlink rýnský úžasný, tak se mu mezi běžnými zákazníky daří dosáhnout jen zlomku obliby Chardonnay či Sauvignonu. A přitom nabízí tolik různých a lákavých podob!

Ryzlink rýnský je zásadní odrůdou Německa, kde také pravděpodobně, křížením odrůd Heunisch a Tramín vznikl. K obci na Rýnu a místu, kde se nejvíce proslavil, odkazuje i jeho další pojmenování - Johannisberg. Jiné zase, Lipovina, se váže k typické vůni po lipovém květu.

Ryzlink rýnský v míře nebývalé reflektuje místo původu a právě schopnost jej ve vůni a chuti odrážet, ať už jde o příkré břidlicové svahy na řece Mosele, žulové a sprašové terasy ve Wachau či vinice v Columbia Valley amerického státu Washington, je jedním z jeho zásadních znaků.

Tím dalším je výrazná aromatika a také schopnost kvalitních ryzlinků vyzrávat i mnoho let a v čase získávat na zajímavosti. Potkat se tak můžete s ryzlinky plnými vůní ovocných (broskev, nezralé jablko, citronová kůra, meruňka...), květinových a minerálních přes kořenité a zemité až po tóny kouřové, medové či - především pro starší vína specifickou - vůni petroleje.

Na schopnosti dlouhé roky zrát v lahvi se podílí pro ryzlink typická výraznější kyselina a schopnost hroznů si tuto kyselinu udržet i do pozdní sklizně. To umožňuje připravovat nejen lehká svěží vína, ale i vyvážená hutnější sladká vína a také výborné sekty.

Díky široké škále variant jde s ryzlinkem v gastronomii pracovat od předkrmu po dezerty. Kyselina ale není ryzlinku jen ku prospěchu, kyselost je zároveň asi nejčastěji uváděným důvodem, proč mnoho zákazníků tuto odrůdu odmítá.

Další potíží může být relativní složitost vinět z jeho domoviny. Weingut Johannishof Rüdesheimer Berg Rottland Riesling Spätlese běžného konzumenta uvádí do rozpaků a termín jako Trockenbeerenauslese, tedy výběr ze seschlých bobulí, může značně zamíchat v očekávání i pokročilého konzumenta, který si zapamatoval "trocken" jako výraz pro víno suché, což ale v tomto případě znamená něco velmi odlišného.

Častým důvodem, proč se zákazníci k ryzlinku nevrací, a platí to především pro zástupce z Německa a Alsaska, je právě neschopnost z lahve v regále obchodu odhadnout, zda půjde o víno suché, sladké či něco mezi tím. Některé trhy (například americký) ve snaze ryzlink více prosadit mezi běžnými zákazníky tento problém začínají řešit speciálním chuťovým profilem obsahujícím i stupnici sladkosti, který je u ryzlinků uváděn na zadní vinětě.

Z Ryzlinku rýnského vzniká asi méně dnes slavných vín než z Chardonnay nebo Cabernetu Sauvignon, ale to nám, zákazníkům, velmi pomáhá. I opravdu skvělý ryzlink z tradičních míst původu lze zakoupit za částky pohybující se okolo 10-15 eur, o čemž si mohou například milovníci vín z Burgundska nechat pouze zdát.

Dokonce i opravdu velká vína nejen v rámci této odrůdy a etalonu kvality, například Clos Sainte Hune z vinařství Trimbach, Comtes d'Eguisheim Léona Beyera či výběry z legendárních vinic Bernkasteler Doctor či Urziger Würzgarten, se pohybují spíše v kategorii desítek eur oproti stovkám u populárnějších odrůd a oblastí.

Názor
Snoubení vína a housky se salámem

Pokud občas nestačíte kulit oči, jaká gastronomická doporučení se nacházejí na zadních vinětách lahví, nejste v tom sami. Humři, ústřice a složité úpravy bažanta působí u obyčejných vín v ceně okolo stokoruny přinejmenším zvláštně. A svým způsobem přispívají k vytváření dojmu, že víno je "něco víc" než součást běžného stravování. To samozřejmě může být pravda, na druhou stranu ve většině případů jde o běžný spotřební produkt, a předstírat opak se zdá být poněkud pokrytecké. A pro prodeje kontraproduktivní.

Milovníci vypiplaných vín z malých specifických vinic mohou leda tak ronit slzy, ale vývoj vína jde (bohužel) podobným směrem, jako tomu bylo u piva - k velkým a jasně rozpoznatelným značkám. Zákazník oceňuje možnost snadno si zapamatovat "chutnal mi klokan s modrým pruhem" a sáhnout po něm v regále znovu. Právě u australské značky Yellow Tail mohla k úspěchu pomoct i kampaň se slogany ve stylu "nejen pro odborníky, ale bez starostí pro každého" či "hrajte podle vlastních pravidel" a doporučování kombinací vína se sendvičem, hamburgery, pizzou a dalšími (alespoň v USA) každodenními jídly.

Lidé nechtějí, aby je víno uvádělo do rozpaků, ale chtějí si ho užít bez starostí. Typický žargon popisu vůně a chuti a vyvolávání dojmu, že člověk musí roky studovat, aby porozuměl tomu, co pije, mohou spoustu zákazníků odrazovat. Velká vína jistě vyžadují čas, zkušenosti a znalosti. A vyplatí se je kombinovat se sofistikovanými pokrmy nebo užít samostatně. Pro ta ostatní... proč se stresovat a nedat si sklenku k housce se salámem, máte-li na takovou kombinaci chuť, ať už na vinětě píší cokoliv?

Stalo se
Jiná vína

Milovníci vína ochutnali 4. září přes 50 vzorků na prvním ročníku nesoutěžní přehlídky Jiná vína (www.jinavina.cz). Nejvíce ve skupině "Cestami neprošlapanými", kde se představila vína vyrobená méně obvyklými sklepními technologiemi či přístupy na vinici. Právě tato vína mohla být pro konzumenty, navyklé na dnes nejběžnější v nerezu připravená a přímě ovocitá vína, největším šokem. Obzory rozšiřovala i skupina "Cestami nových druhů", zde šlo o vína z málo známých a v Odrůdové knize nezapsaných odrůd. Nové druhy plynule přecházely do kategorie "Cestami odlehlými", kde se nacházela vína z okrajových a nevinařských oblastí.

Se vzrůstajícími zkušenostmi a znalostmi konzumentů vína v ČR logicky stoupá poptávka po vínech zajímavých, odlišných od průměrné produkce, a přitom lokálních. A sami vinaři často hledají směry, kterými se mohou ubírat. Přehlídka Jiná vína je skvělou příležitostí, kde mohou svá vína představit a konfrontovat jak s laickou veřejností, tak i řadou someliérů a profesionálů z oboru.

Foto autor: Rakousko: V Rakousku exceluje region Wachau.