Spor o "českou kvalitu" se vyostřil. Inspekce mluví o klamání spotřebitele, Penny to odmítá

Česká kvalita není z Česka, vytkla Státní potravinářská inspekce řetězci supermarketů Penny. Reagovala tak na zjištění svých inspektorů, že některé z výrobků označené nápisem "Česká kvalita" a českou vlajkou nepocházejí ze surovin vypěstovaných na území České republiky, ani tu nebyly vyrobeny.

"Ve spotřebitelích je tak vyvolán mylný dojem, že si kupují potravinu vyrobenou v České republice," říká Michal Spáčil z České zemědělské a potravinářské inspekce. Úřad takovou praxi označil za klamání spotřebitele a nařídil s ní skončit.

Kontroly, které měly ukázat, jak toto nařízení společnost plní, ale po uplynutí lhůty objevily další problematické výrobky. Původní zjištění se týkalo tří výrobků původem z Polska a ze Slovenska, teď se seznam rozrostl na sedmnáct. K zemím původu přibyla Velká Británie nebo Rakousko. Inspekce to podle své tiskové zprávy považuje za "flagrantní porušen potravinového práva."

Penny se ale brání, že nejde o chybu záměrnou ani úmyslnou. "Rozhodnutí SZPI respektujeme, přestože jsme vůči němu podali námitky. Už po první zprávě SZPI jsme revidovali seznamy výrobků nesoucích označení česká kvalita, sedmnáct špatně označených výrobků při 240 kontrolách je důkazem, že jde spíše o ojedinělé nedostatky," nesouhlasí marketingový ředitel Penny David Kolář.

V pozadí sporu je nový trend, záliba v českém zboží

"Snažíme se vysvětlit Státní zemědělské a potravinářské inspekci, že Penny od začátku vnímá českou kvalitu i ve smyslu české receptury a know-how," vysvětluje David Kolář, proč pojmem česká kvalita označují například Sunar vyrobený ve Velké Británii nebo Mochovskou zeleninu původem z Rakouska.

"Jde o výrobky podle české receptury a výhradně pro českého spotřebitele, a proto do kategorie česká kvalita podle nás jednoznačně patří, ačkoli se vyrábí jinde," dodává. S tím ale státní inspekce nesouhlasí a přes námitky trvá na tom, že označení "česká kvalita" v tomto případě uvádí spotřebitele v omyl.

Snaha řetězce využívat maximálně marketingový potenciál českých výrobků je pochopitelná. Výzkum, který si zadalo Ministerstvo zemědělství, nedávno ukázal, že Češi věří českých potravinám víc než zahraničním. Zdravotní nezávadnost českých potravin podle něj považují za dobrou téměř tři čtvrtiny obyvatel, stejný názor na potraviny z dovozu má jen něco přes 40 procent dotázaných.

Řetězec Penny na tomto trendu postavil svou aktuální marketingovou kampaň. Pojem "česká kvalita" v ní chápe mnohem šířeji než ve smyslu "český výrobek". Pod slogan Nakupujte hezky česky se tak vejdou výrobky, u nichž receptura, chuť, tradice a zvyklost je čistě domácí, nebo zpracování surovin, výroba, kontrola kvality a balení je tuzemské, nebo většina surovin, jejich zpracování a výroba, kontrola kvality a balení musí být
tuzemská.

David Kolář jako příklad prvních dvou skupin výrobků uvádí Sunar (receptura česká, vyráběno jinde) a kávu Jihlavanka (surovina odjinud, ale zpracováno a baleno v Česku a přizpůsobeno chuti českých zákazníků).

Spor tak bude určitě pokračovat. Půjde v něm o to, do jaké míry mohou marketingoví specialisté v této oblasti volně pracovat s obecně známými pojmy. "Vnímání pojmu česká kvalita jsme testovali výzkumem před kampaní a většina spotřebitelů mu porozuměla," říká David Kolář. Už jen závěry inspektorů ale ukazují, že porozumění není až takové, jaké by na základě tohoto výzkumu být mělo.

• Diskuse
• Celkem 22 příspěvků