Kopřiva je rostlinou opuštěných míst. Nejvíc se jí daří na rumištích, skládkách, v neudržovaných zahradách a v koridorech kolem vlakových tratí či potoků. Možná i proto není tak jednoduché ji najít v Praze, kde z kraje jara vždycky nastoupí čety správy parků a lesů a oholí každý trávníček na milimetrovou výšku. Potřebné jarní kopřivy jsem nakonec večer před focením naškubala na Dívčích hradech, kde likvidátoři plevele ještě nestihli zasáhnout.

Po cestě domů se v autobusu se mnou dala do řeči paní kolem padesátky: "Budete dělat špenát, slečinko, nebo nádivku," odhadla celkem přesně, proč s sebou někdo může nést košťátko stonků se žahavými listy. Na špenát jsem původně myslela, ale jestli ho z kopřiv dělají i tetky z Jinonic, tak musím vymyslet něco originálnějšího, bylo mi jasné.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se