Rychlokvašky mám spojené s trhy, které bývaly ve Zlíně na cestě vedoucí od nádraží směrem k náměstí Míru. Vysedly jsme s babičkou nebo tetou z vlaku a vydaly se parkem, kde široký chodník lemovaly stánky s ovocem, zeleninou, brynzou... a taky velikánskými lahvemi, v nichž se vznášely mnohem větší okurky, než jaké jsem vídala doma při každoročním nakládání.
Od oněch známých okurek, které ve spíži vydržely celou zimu, se zlínské lišily nejen velikostí, ale také nálevem. Ten v lahvích na zlínských pultech byl zakalený do mléčného odstínu. A potom byl rozdíl samozřejmě v chuti... jiný druh kyselosti a příjemně navinulý tón, z něhož se pusa křivila jenom maličko.
Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
