K britské tradici odpoledního čaje patří scones naprosto neodmyslitelně již 150 let. Vévodkyně z Bedfordu Anna Maria Russellová se jednoho dne rozhodla, že už se nechce cítit během odpoledne hladová. Poručila si proto něco malého k zakousnutí, a tak údajně vznikl čaj o páté. Služebnictvo jí k němu doneslo právě zmiňované sladké koláčky. Jejich původ si přisvojují jak Angličané, tak Irové a Skotové. Jisté je, že první písemná zmínka o tomto dezertu pochází z roku 1513 od skotského básníka Gavina Douglase.

S názvem koláčku je to trochu složitější. Skotové tvrdí, že je odvozen od města Scone, které bylo ve středověku jejich hlavním městem. Daleko pravděpodobněji má však původ ve středověké nizozemštině, v níž "schoonbrood" lze volně přeložit jako "jemný bílý chléb".

Recept na scones, které jsou nedílnou součástí odpoledního čaje v Duke's Baru & Café pražského hotelu InterContinental, zde ladili velmi pečlivě. Podávají dva druhy: klasický a s rozinkami. "Mouku s vanilkovým cukrem, s práškem do pečiva, špetkou soli a s máslem prohněteme v hrubší drobenku. Přidáme vejce a mléko a hmotu propracujeme v těsto, jež můžeme vychladit, aby se s ním lépe pracovalo," popisuje postup šéfcukrářka InterContinentalu Zuzana Majerová. "Těsto vyválíme na tloušťku dvou centimetrů. Scones vykrajujeme do tvaru koleček. Průměr jednoho by měl být asi šest centimetrů."

Britská sladkost má být dozlatova upečená a podává se zásadně čerstvá. Tradičně se jí rozkrojená napůl, namazaná jahodovou zavařeninou s kopečkem smetany navrchu. Speciální druh máslovité smetany, tzv. clotted cream, si do InterContinentalu nechávají dovážet z Cornwallu. Kromě scones servírují k čaji i jiné zákusky: dva druhy ovocných košíčků, makronku, zmenšeninu větrníku a indiánek.