Pro schůzku s Martinou Ferencovou snad neexistuje příhodnější místo než Pivovarský dům u Karlova náměstí v Praze, jehož prostředí výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven navíc dobře zná. Z nedaleké kanceláře sem prý zajde pokaždé, když má volnou chvilku. "Musíme si dát pivko, to je jasné," uvítá mě u stolku drobná brunetka, která na klasické české pivnice nedá dopustit.

V zahraničí nejde o nic výjimečného, ale co se týče českého pivovarnictví, u nás na tak vysoké pozici žena ještě nikdy nefigurovala. Protože se chystáme obědvat v místě, kde se také nemálo druhů piv přímo vaří, na doporučení Martiny Ferencové objednáváme degustační prkénko pivních speciálů, které zahrnuje škálu od klasických světlých ležáků až po piva ovocná a tmavá. "Mým osobním favoritem je pšeničné," upřesňuje paní ředitelka obratem. Společně se rozhodneme pro pivní polévku, moje společnice nadále příhodně volí pivovarský guláš, já sázím na kančí kýtu v brusinkové omáčce.

Symfonie z lahvárny

"Škoda že se zrovna nevaří," povzdechne si mírně a myslí tím samozřejmě pivo. "Ne každý má ten specifický odér rád, já naopak velmi. Říkám, že jsem se pro pivo narodila," vypráví, zatímco se obsluha chystá servírovat pivní polévku. Už jako malá chodívala pro džbánek piva tatínkovi a cestu na střední školu v Jihlavě si záměrně prodlužovala kolem pivovaru, kde jí učarovala specifická rušná atmosféra. "Miluji zejména zvuky z lahvárny, to je pro mě rajská hudba," směje se.

Pracovní oběd s výkonnou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven Martinou Ferencovou
Pivovarský dům

V době oběda jsou všechny stolky podniku v pražské Lípové ulici obsazené. Servíruje se tu typická česká gastronomie, která se nejlépe hodí k našemu národnímu nápoji – pivu, jehož několik druhů ve zdejších prostorách také přímo vzniká. Kromě toho, že nabídka jídel, kde nechybí guláš, kančí kýta či sýrové prkénko, s pivem dobře koresponduje, v některých pokrmech je pivo zároveň také ingrediencí. Například v pivní polévce, světlém krému s krutony, jenž byl populární už ve středověku.

S polévkou přichází také očekávané degustační prkénko. "Začneme těmi nejjemnějšími. Od světlých a pšeničných se zpravidla postupuje přes ochucená až k tmavým kouskům, které jsou specifičtější a chuťově výraznější." Nenechám se dlouho přemlouvat, společně se chopíme číší, chystáme se na přípitek a já se dozvídám, že pivovarsky se "na zdraví" řekne "dej bůh štěstí".

Při pohledu na hlavní jídlo, které se skoro nevejde na talíř, ačkoliv jsme vybraly menší variantu porce, se Martina Ferencová rozpovídá o svých začátcích v oboru, kam se vydala hned po studiu na České zemědělské univerzitě. Nejdřív pracovala ve finančním oddělení smíchovského Staropramenu, poté zamířila do jeho výroby. V Českém svazu pivovarů a sladoven působí osmým rokem.

Kromě toho, že se stará o legislativu, výrobu a vztahy s veřejností i partnery, je náplní její práce především podpora českého pivovarnictví a přiblížení piva lidem. "Je skvělé, když se například v areálu pivovarů odehrávají různé kulturní akce a stávají se z nich komunitní centra," pokračuje. Proto také před pěti lety iniciovala projekt Dny českého piva, který oslavuje tuto českou tradici. "Občas má jen škaredou nálepku laciného pití, ale je to velká škoda. Pivo je jedinečný nápoj."

jarvis_59e77027498e2987e1c5ac3d.jpeg
Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová (vlevo) s autorkou
Foto: Libor Fojtík

Jdeme "na jedno"

Českou republiku Martina Ferencová považuje za kolébku světové pivní kultury, kde se pivovarské řemeslo předává z generace na generaci. Největším pivovarem je samozřejmě Plzeňský Prazdroj, který má také nejvýznamnější tržní podíl a nedávno velkolepě oslavil 175. výročí. První dáma českého piva však fandí také minipivovarům, kterých je u nás v současné době přes 300. Dříve byl pivovar v každé obci, nyní se k tomu zase vracíme.

Že je české pivo chytře vymyšlené, dokazuje také vlastnost, které se říká pitelnost. "Každý se tomu směje, ale skutečně existuje, jsou k tomu dokonce výzkumy. Zjednodušeně řečeno: když dopijete klasický český ležák, máte zkrátka chuť na další," vysvětluje, proč se nechodí jen na jedno. Proto jsou Češi na prvním místě ve spotřebě piva na světě − ta činí ročně 143 litrů na osobu. "Jsme pivovarská velmoc a všichni cizinci si nás s pivem spojují."

jarvis_59e77027498e2987e1c5ac41.jpeg
Foto: Libor Fojtík

Složitější situace prý nastala před létem, kdy začal platit zákaz kouření v restauracích a ty pak zely prázdnotou. "Piva se sice vyrábí pořád stejně, ale lidé si ho nosí domů, což je trochu smutné. Nevzniká tam společenský rituál. Já osobně doma pivo vůbec nepiji − mám ho spojené s popovídáním si a setkáváním s přáteli."